17 C 348/2021-40 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 10. 12. 2021 zaplacení celkem částky 7 114 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 14. 7. 2017 s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 9 468 Kč, celkem tedy 22 468 Kč a to formou 45 týdenních splátek po 500 Kč, přičemž zápůjčka měla být splacena 25. 5. 2018. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla uhrazena dne 13. 9. 2019, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalovaný uhradil toliko 18 300 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení: jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 2 724,95 Kč dlužné částky poplatků ve výši 1 443,05 Kč kapitalizovaného úroku ve výši 3 210,48 Kč kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 3 444,40 Kč, úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 2 724,95 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 2 724,95 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 11. 11. 2016 s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 18 776 Kč, celkem tedy 40 776 Kč a to formou 60 týdenních splátek po 680 Kč, přičemž zápůjčka měla být splacena 5. 1. 2018. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla uhrazena dne 13. 9. 2019, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalovaný uhradil toliko 37 830 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení: jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 1 919,76 Kč dlužné částky poplatků ve výši 1 026,24 Kč kapitalizovaného úroku ve výši 3 235,92 Kč kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 242,64 Kč, úroku ve výši 28 % p.a. z dlužné jistiny 1 919,76 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 1 919,76 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnuté zápůjčky dle § 84-89 z. č. 257/2016 Sb., žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného (pracovní smlouva, výplatní pásky), což je uvedeno v zákaznických kartách. Dále si ověřil informace z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku a dospěl tak k závěru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčky je dostatečná. 2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému do vlastních rukou doručeny dne 25. 1. 2022). 3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 spolu se seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 6. 1. 2021. 4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 14. 7. 2017, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 14. 7. 2017 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 13 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 45 pravidelných týdenních splátkách po 500 Kč, tedy celkem částku 22 468 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 13 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 9 468, který sestává z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 730 Kč, odměny za zpracování zápůjčky ve výši 3 646 Kč, odměny za komfortní splácení ve výši 4 092 Kč. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 11. 11. 2016, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 11. 11. 2016 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 22 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po 680 Kč, tedy celkem částku 40 776 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 22 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 18 776, který sestává z úroků ve výši 3 793 Kč, odměny za zpracování zápůjčky ve výši 2 150 Kč, odměny za komfortní splácení ve výši 12 833 Kč. 9. Ze zákaznické karty ze dne 14. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba], [obec] - [část obce], přičemž zaměstnání mělo být ověřeno předloženými dokumenty, tj. pracovní smlouvou a třemi výplatními páskami; čistá mzda činila [částka]. Výdaje žalovaného byly uvedeny takto: interní splátky PF 3 060 Kč, odhadované měsíční výdaje 3 000 Kč. Dále bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, má dvě vyživované osoby a žije s rodiči. Ze zákaznické karty ze dne 11. 11. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba], [obec] - [část obce], přičemž zaměstnání mělo být ověřeno předloženými dokumenty, tj. pracovní smlouvou a třemi výplatními páskami; čistá mzda činila [částka]. Výdaje žalovaného byly uvedeny jako odhadované ve výši 4 000 Kč měsíčně. Dále bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a žije s rodiči. 10. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smluv o zápůjčkách. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o zápůjčce neplatná. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žádné důkazy, žádné listiny prokazující, že by provedla ověření výdajů žalovaného, pouze se omezila na doplnění tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně vyhodnotil aktuální finanční situaci dle vyplněných podkladů klienta na základě zákaznické karty, pracovní smlouvy a výplatních pásek. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. jejího právní předchůdce, uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 145/2010 S