17 C 57/2022-27 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 15. 11. 2021 domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 2 672,26 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Tvrdila, že dne 28. 7. 2020 žalovaný uzavřel s jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba], smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 3 072,26 Kč, který měl být splacen nejpozději do 28. 7. 2021. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Po zohlednění dílčích plateb pak žalovaný dluží celkem 2 672,26 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitel prověřil schopnost žalovaného splácet úvěr, a to tak, že vypočetl rozdíl mezi doloženými příjmy a výdaji. Klientům je pak ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Pro případ, že by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požadovala žalobkyně, aby daný nárok byl posouzen jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení. 2. Aktivní legitimaci ve sporu prokázala žalobkyně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. 3. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 24. 3. 2022, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 14. 3. 2022). 4. Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 28. 7. 2020 bylo prokázáno, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla dne 28. 7. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 80 000 Kč na dobu neurčitou. Úroková sazba činila 10,5 % měsíčně, RPSN 231,39 % ročně. Úvěr měl být splácen měsíčními splátkami ve výši minimálně 11 % nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Pro případ prodlení klienta se splacením jakékoliv částky mohl věřitel dále požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč, úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. 5. Dle faktury [variabilní symbol] splatné dne 28. 7. 2021 činila částka k úhradě 3 072,26 Kč. V této bylo dále uvedeno, že zůstatek po poslední platbě činí 2 083,34 Kč, účtovány byly dále účelně vynaložené náklady 2 x 250 Kč a úroky za čerpání 488,92 Kč. Jako neuhrazená z minulého období byla uvedena částka 2 606,56 Kč. 6. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobnímu návrhu nelze vyhovět. Bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru do výše úvěrového limitu 80 000 Kč. Žalobkyně ani k výzvě soudu ze dne 7. 4. 2022 nekonkretizovala, jaká částka byla žalovanému v průběhu trvání smluvního vztahu poskytnuta, ani jaké částky žalovaný na dluh v průběhu této doby uhradil. Z předložené faktury přitom vyplývá, že v této je uvedena nejenom dlužná částka (jako rozdíl mezi čerpáním a splácením v účtovaném období), ale i poplatky a úroky, které jsou následně započteny do celkové dlužné splatné částky, stejně jako dlužný zůstatek z předchozího období. V rámci žalobních tvrzení přitom žalobkyně uvádí, že faktur je velký počet a dokládána je pouze faktura poslední. Pouze na základě předložené faktury tak nelze s jistotou říci, že žalovaný dluží právě částku žalovanou, když žalobkyně nepředložila důkazy, ze kterých by bylo možno jednoznačně určit, jakou částku žalovaný do současné doby dluží. Proto soudu nezbylo, než žalobní návrh v celém rozsahu zamítnout. 11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.