20 C 142/2022-82 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 20 164,20 Kč s příslušenstvím žalobou doručenou soudu dne 22. 1. 2022. Tvrdila, že účastníci uzavřeli dne 21. 6. 2015 rámcovou smlouvu [číslo] podle níž byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne 10. 9. 2021 uzavřeli účastníci dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč, který byl žalobkyní schválen, a bylo mu umožněno jeho čerpání na výše uvedeném účtu. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou 20 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem do zesplatnění ve výši 833,49 Kč. Celkový dluh žalovaného činil ke dni podání žaloby 20 000 Kč se smluvním úrokem 18,9 % ročně z této částky od 1. 12. 2021 do 30. 12. 2021 a smluvním úrokem 8,5 % ročně z téže částky od 31. 12. 2021 do zaplacení, zákonný úrokem z prodlení z téže částky od 11. 12. 2021 do zaplacení. Dále byl požadován smluvní úrok v kapitalizované výši 833,49 Kč za dobu od 13. 9. 2021 do dne předcházejícímu zesplatnění, tj. do 30. 11. 2021. Dlužná částka 104,20 Kč odpovídala zápornému zůstatku na běžném účtu žalovaného. Dlužná částka 35 Kč odpovídala nezaplaceného poplatku za výběr hotovosti z bankomatu, dlužná částka 25 Kč představuje poplatek za neomezené zasílání informačních sms a byl žalovanému naúčtován dne 30. 9. 2021. Žalovaný na vyčerpanou jistinu kontokorentu neuhradil ničeho. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně vyhodnotila pomocí informací z interních a externích databází, vycházela ze sdělení žalovaného o výši průměrného čistého měsíčního příjmu 34 700 Kč poskytovaného mu [právnická osoba], [anonymizována tři slova], [IČO]. 2. Z důvodu neznámého pobytu žalovaného, po kterém je vyhlášeno pátrání, byl žalovanému usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 6. 2022, č. j. 20 C 142/2022-26 ustanoven opatrovník z řad advokátů. Usnesení nabylo právní moci dne 8. 7. 2022. 3. Opatrovník žalovaného navrhoval zamítnutí žaloby. Zpochybňoval pasivní legitimaci žalovaného a namítal neplatnost podpisů uvedených na rámcové smlouvě a dodatku. Dále tvrdil, že není zřejmé, na základě čeho – z jakého důvodu došlo k zesplatnění kontokorentu, požadavek žalobkyně na úroky není v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a nejsou řádně doloženy ani požadované poplatky. 4. Po provedeném řízení soud žalobě vyhověl na základě následujících skutkových zjištění: 5. Rámcovou smlouvou [číslo] ze dne 21. 6. 2015 bylo prokázáno, že žalovanému byl mj. aktivován běžný účet č. [bankovní účet] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dodatkem [číslo] k této rámcové smlouvě z 10. 9. 2021, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obchodními podmínkami, ceníkem, podmínkami pro používání kontokorentu bylo prokázáno, že žalovanému byl dne poskytnut kontokorent (úvěr) přečerpáním uvedeného účtu ve výši 20 000 Kč na dobu neurčitou, který se žalovaný zavázal splácet průběžně a alespoň jednou za rok od data prvního čerpání se dostal do plusu. Úroková sazba byla ujednána účastníky ve výši 18,9 % ročně. Celkem měl žalovaný uhradit 23 780 Kč v případě vyčerpání celé částky kontokorentu najednou. Žalovaný podpisem dodatku z 10. 9. 2021 prohlásil, že ví, jak je na tom s penězi a že bude schopen tento úvěr splácet. Adresa žalovaného byla v dokumentech výše uvedena [obec a číslo], [PSČ]. Poplatek za výběr peněz v bankomatu byl nejprve stanoven v případě malého tarifu na 25 Kč, od 3. 11. 2020 byl zvýšen na 35 Kč, poplatek za neomezená zasílání informačních SMS o pohybech na účtu činil 25 Kč. 6. Totožnost žalovaného si žalobkyně ověřila z jeho občanského průkazu, jehož kopii si pořídila. 7. Výpisem z běžného účtu žalovaného výše uvedeného za období 12. 9. 2021 – 18. 1. 2022 bylo prokázáno, že počáteční zůstatek na účtu byl 18,14 Kč, konečný zůstatek na účtu k 18. 1. 2022 činil záporných 164,20 Kč, že 1. 12. 2021 došlo k převedení kontokorentu 20 000 Kč, bylo mu z účtu sraženo 25 Kč na poplatku za neomezené zasílání informačních sms mj. dne 30. 9. 2021 a za výběr hotovosti 35 Kč dne 15. 9. 2021, a to dokonce 3x. 8. Z přehledu označeného jako„ aplikační data“ a úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný dne 10. 9. 2021 požádal nejprve o úvěr (kontokorent) ve výši 10 000 Kč a následně ver výši 20 000 Kč, v obou případech byla jeho žádost schválena. Žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný bydlí v nájmu, má maturitu, ač u žádostí o půjčky v r. 2015 a 2018 byl ještě pouze vyučen a byl svobodný, že žije v nájemním bytě, výdaje na bydlení činí 5 000 Kč, dalších 5 000 Kč vynaloží na léky, jídlo, dopravu, ničeho dalšího nesplácí. Zaměstnán byl u firmy [právnická osoba], [IČO], na dobu neurčitou s příjmem 34 700 Kč. 9. Dopisem ze dne 1. 12. 2021 vč. podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala dne 6. 12. 2021 žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 20 997,69 Kč do 10. 12. 2021, z čehož kontokorentu se týkala částka 20 833,49 Kč a běžného účtu [číslo] se týkalo 164,20 Kč. Žalovaný byl současně upozorněn na možné soudní řízení. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu uvedenou ve smlouvě, tj. [obec a číslo], což je od 3. 6. 2019 adresa trvalého bydliště žalovaného, jak zjistil soud z centrální evidence obyvatel, do té doby byla adresa jeho trvalého bydliště [obec a číslo]. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ Obč.Z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1969 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 13. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Dle § 588 věta první Obč.Z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 17. Dle § 2993 věty prvé Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 18. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému poskytla podle rámcové smlouvy, ve znění dodatku č. 8, peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Účastníci si sjednali úrokovou sazbu ve výši 18,90 % ročně a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky včetně navýšení splácet, ale neuhradil ničeho, ač poskytnutý úvěr vyčerpal. Dále bylo prokázáno, že žalovaný měl na běžném účtu ke dni 18. 1. 2022 záporný zůstatek 164,20 Kč skládající se z částek výše uvedených. 19. Soud se zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Jelikož jednou ze smluvních stran (úvěrovaný žalovaný) byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování pr