20 C 207/2022-82 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 107 295 Kč sestávající se z dlužné jistiny 58 149,14 Kč a dlužné části poplatku 49 145,86 Kč s příslušenstvím představující kapitalizovaný úrok z prodlení 10 740,63 Kč, kapitalizovaný úrok 608,95 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši z 58 149,14 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úrok 29% ročně z 58 149,14 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO], a žalovaným došlo dne 5. 12. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Poskytovatel zápůjčky posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Majetkovou situaci žalovaného ověřil pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní/ubytovací smlouvou. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit 57 487 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 19 775 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 21 878 Kč a a poplatek za vedené zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 15 834 Kč. Celkovou částku úvěru a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 4 896 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 5. 12. 2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátku žalovaný uhradil 6. 1. 2019, celkem uhradil 4 900 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Předžalobní výzva mu byla zaslána. Ke dni podpisu smlouvou o postoupení pohledávky činila výše pohledávky bez příslušenství 139 495 Kč. K výzvě soudu pak žalobkyně ještě doplnila, že při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vycházela s měsíčního příjmu žalovaného 20 500 Kč, z informace, že tento žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti a dospěla tak k závěru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ve věci ničeho neuvedl. Žalovaný shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., dnem 17. 12. 2021. 3. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 5. 12. 2018, tabulkou umoření, zákaznickou kartou bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] se žalovaným uzavřela uvedeného dne smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému prostředky ve výši 60 000 Kč, které žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti. Žalovaný se zavázal splatit je ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 4 896 Kč, poslední splátka měla činit 4 879 Kč Celkem měl žalovaný zaplatit částku 117 487 Kč, která se skládala z poskytnutých prostředků 60 000 Kč, úroků v celkové výši 19 775 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 21 878 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 15 834 Kč. Ujednána byla zápůjční úroková sazba jako pevná po celou dobu trvání smlouvy ve výši 29 % p.a. (ročně). Při jednání s poskytovatelem úvěru měl žalovaný tvrdit a doložit, že zaměstnán na plný pracovní úvazek s průměrným příjmem 20 500 Kč, měl doložit výplatní pásky za [číslo], že odhadl své měsíční výdaje na 6 000 Kč a ničeho nesplácí. Dále měl uvést, že je ženatý/vdaná, že bydlí v nájmu, jinou osobu nevyživuje. Žalovaný však v rozporu se smlouvou poskytnuté prostředky řádně nesplácel, neuhradil vůbec nic. Dle žalobkyně uhradil žalovaný na splátkách úvěru pouze dne 6. 1. 2019 částku 4 900 Kč. 4. Z pracovní smlouvy a výplatních pásek žalovaného soud zjistil, že v období [číslo] činil jeho průměrný příjem 20 500,50 Kč měsíčně a že je zaměstnán od 15. 3. 2018 na dobu neurčitou i [právnická osoba] 5. K úhradě dlužné částky vč. úroků a úroků z prodlení v celkové tehdejší výši 130 662,07 Kč byl žalovaný vyzván minimálně předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021 odeslané mu dle podacího lístku téhož dne. 6. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno mj. dopisem ze dne 6. 1. 2021. 7. Žalovaný neprokázal, ba ani netvrdil, že by na svůj dluh něčeho uhradil či že by jeho závazek již zanikl. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 1879 Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Dle § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Dle § 588 věta prvá Obč.Z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které žalovaný obdržel peněžité prostředky ve výši 60 000 Kč, které se zavázal splácet se sjednaným poplatkem a kapitalizovaným úrokem v pravidelných měsíčních splátkách po 4 896 Kč. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce řádně neplnil, uhradil pouze 4 900 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku postoupením. Žalovaný dlužnou částku přes upomínání neuhradil. Soud danou smlouvu posoudil jako smlouvu o úvěru a nikoli jako smlouvu o zápůjčce (ač je tak nazvána) 17. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská, v níž žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, vystupuje v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele. V prvé řadě se soud zabýv