20 C 280/2021-55 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 31. 7. 2021 zaplacení částky shora s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 1. 3. 2018 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti jejích tvrzení. Majetkovou situaci žalovaného ověřil zejména pracovní smlouvou, výplatními páskami, nájemní smlouvou. Žalobkyni ani její právní předchůdce nemají k dispozici kopie dokladů žalovaného, kterými byla prokazována jeho úvěruschopnost. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit úroky ve výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou částku úvěru a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 25. 4. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Jelikož nebyla dlužná částka ke dni 25. 4. 2019 v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 3 849,83 Kč od 26. 4. 2019 do zaplacení úrokem 18,96 % ročně. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána. Žalovaný neuhradil po postoupení pohledávky žalobkyni ničeho a ta po žalovaném požadovala dlužnou jistinu 3 849,83 Kč a dlužné úhrady za služby 1 100,17 Kč, kapitalizované úroky 1 279,40 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 657,92 Kč, úrok 18,96 % ročně a zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovanému byla žaloba a výzva k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu jeho trvalého bydliště dne 4. 11. 2021. Žalovaný se k věci ani k výzvě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, proto soud jednal dle § 115a o.s.ř. a věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Žalovaný k věci ničeho neuvedl, po celé řízení byl pasivní. 4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ([anonymizováno]) [číslo] (smlouva) ze dne 1. 3. 2018 včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka z téhož dne bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se žalovaným v uvedený den uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti. Žalovaný se zavázal splatit je v 60 pravidelných týdenních splátkách po 600 Kč společně s úroky 4 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso 8 000 Kč, celkem tedy 36 000 Kč. V čl. 1 smluvních podmínek byla ujednána zápůjční úroková sazba 35,53 % ročně (p.a.). Při jednání s poskytovatelem úvěru tvrdil žalovaný, že zaměstnán a čistý příjem má 14 338 Kč, že uvedl své měsíční výdaje na bydlení (nájemní - spolubydlící) 2 500 Kč, osobní výdaje (telefon, jídlo, doprava, léky, oblečení) 4 000 Kč, že nemá žádní půjčky. V době sjednávání úvěru neměl nezaopatřené děti. Uvedené mělo být ověřeno jeho občanským průkazem, pracovní smlouvou a výplatními páskami. Žalovaný však v rozporu se smlouvou poskytnuté prostředky řádně nesplácel. K úhradě dlužné částky vč. úroků a úroků z prodlení byla vyzvána minimálně předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021 odeslané mu dle podacího lístku dne 14. 5. 2021. Ve výzvě uvedených 7 249,62 Kč měl uhradit do 28. 5. 2021. 5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele (poskytovatelem úvěru) ze dne 12. 2. 2021 odeslaným dle podacího lístku 15. 2. 2021. 6. Žalovaný neprokázal, ba ani netvrdil, že by na svůj dluh něčeho uhradil či že by její závazek již zanikl. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 1879 Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Dle § 588 věta první Obč.Z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 15. Dle § 2993 věty prvé Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 16. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 17. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které žalovaný obdržel peněžité prostředky ve výši 20 000 Kč, které se zavázal splácet se sjednanými poplatkem a úroky v pravidelných týdenních splátkách po 600 Kč. Žalovaný uhradil na splátkách celkem 31 050 Kč, jak žalobkyně tvrdila. Žalobkyně nabyla pohledávku postoupením. 18. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Jelikož jednou ze smluvních stran (úvěrovaný žalovaný) byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele n