20 C 340/2021-22 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 1 524 Kč z titulu nezaplaceného jízdného za použití hromadného dopravního prostředku žalobkyně. Tvrdila a současně prokazovala zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] že žalovaný dne 25. 7. 2021 cestoval bez platné jízdenky tramvají na lince č. 6. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ta mu byla spolu s výzvou níže doručena do vlastních rukou dne 21. 12. 2021. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. 4. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 5. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák č. 266/1994 Sb. o drahách je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 6 výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 6. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Vyhověl jí a dle shora citovaných zákonných ustanovení žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni přirážku 1 500 Kč a jízdné 24 Kč (výrok I.) za každou z jízd ve shora uvedené dny bez platného jízdního dokladu. Žalobkyni soud zároveň přiznal i zákonné úroky z prodlení, jejich výše je v souladu s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. a žalobkyni přísluší ode dne následujícím po dni, v němž byly jednotlivé předmětné jízdy uskutečněny. 7. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč a dále odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (převzetí, sepis žaloby, výzva), náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. + 21% DPH. Náklady řízení představující částku 1 489 Kč (výrok II.). 8. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek. 9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. byl rozsudek vyhotoven ve zkrácené verzi.