6 C 203/2014-875 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti [právnická osoba], člen holdingu [anonymizováno] domáhala zaplacení shora uvedené částky. Uvedla, že dne 30. 7. 2011 byla účastna dopravní nehody prostřednictvím svého vozidla Nissan Patrol, [registrační značka], které řídil pan [jméno] [příjmení], jednatel společnosti. Při dopravní nehodě, která se stala mezi 19. a 20. kilometrem silnice [číslo] od Baktalórántháza do Nyíregyházy došlo mj. ke srážce vozidla žalobkyně a vozidla paní [příjmení] [příjmení] [jméno], [registrační značka]. K předmětné dopravní nehodě došlo, když žalobkyně v noci se svým vozidlem popojížděla v koloně aut po uvedené silnici. Tuto kolonu začalo vjetím do protisměrného pruhu předjíždět vozidlo, jehož identifikaci se nepodařilo policii určit. V protisměru v tu chvíli jela rovněž se svým vozidlem paní [příjmení]. Ta nasměrovala řízení bez zřejmého důvodu do protisměru do kolony, tedy do automobilu žalobkyně. V důsledku této nehody vznikla na automobilu žalobkyně a dalších předmětech umístěných k automobilu značná škoda, která byla vyčíslena na částku 590 497 Kč. Škoda byla částečně uhrazena [právnická osoba], se kterou má žalobkyně uzavřenu pojistnou smlouvu, a to z jeho havarijního pojištění. Žalobkyně uvedla, že touto pojišťovnou jí bylo poukázáno 319 992 Kč. Žalobkyně má za to, že škoda vznikla v přímé souvislosti s nárazem a jednáním paní [příjmení], proto se se svým nárokem z titulu náhrady škody obrátila na žalovanou. Dle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vyplývají z civilních deliktů právo země, kde škoda vznikla, tedy právo maďarské. Dle čl. 18 může poškozený vznést nárok přímo proti pojistiteli osoby povinné k nahrazení škody, stanoví-li tak rozhodné právo. Žalobkyně vznesla dotaz na místopředsedu Maďarské advokátní komory, zda podle maďarského práva lze žalovat pojišťovnu osoby, která škodu zavinila. Ten ve své odpovědi uvedl, že tento postup je možný podle zvláštního předpisu v případě povinného pojištění odpovědnosti u motorových vozidel. Pojištění odpovědnosti způsobené provozem motorového vozidla má paní [příjmení] uzavřené s maďarskou pojišťovnou [osobní údaje žalované] Se svým nárokem se proto žalobkyně obrátila na tento subjekt zastoupený jeho škodním zástupcem ve smyslu § 9c zák. č. 168/1999 Sb., kterým je žalovaná. Jelikož žalobkyni byla škoda z části nahrazena jeho pojišťovnou, vznesla žalobkyně nárok pouze na úhradu zůstatku škody, tedy částku 270 505 Kč. Nárok na náhradu škody žalobkyně uplatnila vůči žalované dopisem ze dne 20. 12. 2011, následně byla žalované zaslána dne 10. 9. 2012 předžalobní upomínka. Žalovaná částka však žalobkyni uhrazena nebyla. 2. Na základě návrhu žalobkyně, který podala ještě před zahájením jednání ve věci samé, připustil soud usnesením ze dne 14. 12. 2015 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 6. 1. 2016, aby z řízení vystoupila žalovaná [právnická osoba], člen holdingu [anonymizováno], [IČO] a na její místo nastoupila [osobní údaje žalované], sídlem [adresa], Maďarská republika. 3. V doplňujícím vyjádření žalobkyně uvedla, že institut škodního zástupce pojistitele v jiném členském státě byl zřízen jako důsledek požadavku tzv. čtvrté motorové směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/26/ES právě za účelem usnadnění poškozených při autonehodách v jiných členských státech EU. Tato směrnice pozbyla platnosti z důvodu vydání směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/103/ES ze dne 16. 9. 2009, která sjednotila první až pátou motorovou směrnici a zachovala všechna pravidla předchozích směrnic. V článku 21 této směrnice je mj. stanoveno, že škodní zástupci jsou oprávněni zastupovat pojišťovnu ve vztahu k poškozeným a k uspokojování jejich nároků na náhradu škody v plném rozsahu. K prokázání příčiny předmětné dopravní nehody si žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek, z něhož vyplývá, že nehoda byla zapříčiněna nepřiměřenou rychlostí jízdy řidičky [anonymizováno] a dále v nepředvídané závadě pneumatiky levého zadního kola, tedy z posudku jednoznačně vyplývá, že dopravní nehodu zavinila právě paní [příjmení]. Žalobkyně současně uvedla, že pro případ havárie bylo vozidlo pojištěno na 800 000 Kč. Žalobkyně vozidlo pořídila dne 17. 7. 2008 za částku 928 200 Kč. V době dopravní nehody bylo vozidlo evidováno v majetku žalobkyně, přičemž jeho odepisování bylo prováděno dle zákona o účetnictví. 4. Žalovaná s návrhem žalobkyně nesouhlasila a zaplacení požadované částky sporovala jak co do důvodu, tak i co do její výše. Uvedla, že pokud se žalobkyně domáhá zaplacení škody na vozidle podle práva rozhodného na území, kde došlo k dopravní nehodě, toto žalovaná nesporuje. Příslušným právním předpisem je maďarský občanský zákoník, jehož úprava odpovědnosti za škodu z provozu vozidla je odlišná od úpravy na území naší republiky. K vylíčení skutkového děje žalovaná uvedla, že dne 30. 7. 2011 došlo na území Maďarska k dopravní nehodě, když v protisměru do jízdního pruhu, ve kterém jela jako řidička paní [příjmení] s vozidlem [registrační značka] pojištěným pro případ odpovědnosti za škodu z provozu vozidla u pojišťovny [osobní údaje žalované], vjelo neznámé vozidlo, které ji bezprostředně ohrozilo v plynulé jízdě a vytvořilo pro ni nebezpečnou situaci. Jmenovaná ve snaze vyhnout se střetu s tímto vozidlem začala brzdit, dostala smyk a střetla se s vozidlem žalobkyně. Řidič, který uvedenou událost vyvolal, mezitím ujel a není znám, a proto ani vozidlo nemohlo být identifikováno. Případ šetřila tamní policie, která jej odložila, aniž by obvinila řidičku [anonymizováno] ze zavinění dopravní nehody. Pojišťovna [osobní údaje žalované], u které bylo vozidlo paní [příjmení] pojištěno, odmítlo dát škodnímu zástupci souhlas k likvidaci škody, neboť dle platné právní úpravy obsažené v maďarském občanském zákoníku nepovažuje řidičku vozidla za odpovědnou za způsobenou škodu žalobkyni. Na rozdíl od české právní úpravy neexistuje v Maďarsku právní úprava objektivní odpovědnosti z provozu. Z tohoto důvodu odkázala žalovaná žalobkyni na uplatnění nároku u Maďarské kanceláře pojistitelů a případ ukončila jako nelikvidní. K výši škody žalovaná uvedla, že s ohledem na ukončení likvidace se touto detailně nezabývala. Žalovaná nemá za prokázané, že by žalobkyně zohlednila ve výši škody cenu použitelných zbytků vozidla v částce 74 000 Kč, kterou havarijní pojišťovna žalobkyně odečetla od obvyklé ceny vozidla. Rovněž není zřejmé, zda pokud jde o částku 590 497 Kč, se jedná o škodu včetně DPH či nikoliv a zda se jedná o škodu skutečnou, neboť žalovaná nebyla seznámena s pořizovacími doklady k jednotlivým nárokovaným položkám. K tomu si žalovaná vyhradila právo vznést důkazy v případě, že bude na jisto prokázán právní základ nároku. K pasivní legitimaci žalované tato uvedla, že procesní otázka byla vyřešena změnou na postu žalované, což je v souladu se směrnicemi EU a zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zcela správně poukazuje tzv. čtvrtou motorovou směrnici, která poškozeným při autonehodách v jiném členském státě umožňuje domáhat se nároku ve státě svého pobytu nebo místa podnikání. Zástupci žalované nemůže svědčit postavení žalované, neboť jako škodní zástupce ustanovený maďarskou pojišťovnou tuto zastupuje před soudem v souladu s ustanovením § 9c odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb. 5. [jméno] [příjmení], jednatel žalobkyně, uvedl, že předmětné vozidlo získala žalující společnost do svého majetku v roce 2008, když v té době bylo vozidlo staré 2-3 roky, mělo najeto zhruba 60 000 km a bylo částečně upravené. Po předmětné dopravní nehodě, vzhledem k tomu, že se jednalo o totálku, bylo vozidlo jako vrak prodáno. Jednatel žalobkyně uvedl, že dne 30. 7. 2011 jel asi ve 2 hodiny v noci v koloně, ve které jelo 5 či 6 aut, on jel jako předposlední. Jeli rychlostí cca 80 km/h a pršelo. V jednom okamžiku začala auto žalobkyně předjíždět bílá dodávka, která ale v koloně nebyla, za vozidlem žalobkyně jelo jiné terénní auto. V okamžiku, kdy se tato dodávka zařadila před vozidlo žalobkyně, jelo proti vozidlu žalobkyně červené auto a došlo k čelnímu střetu. K nehodě přijela maďarská dopravní policie, která po zhlédnutí nahrávky z vozidla, které jelo za vozidlem žalobkyně, zjistila, že jednatel žalobkyně jel v pořádku, že žádný limit nepřekročil. Jednatel žalobkyně si myslí, že vina byla na straně řidičky červeného vozu, ale protože při nehodě zemřel její manžel, tak celou záležitost uzavřeli tak, je pachatel je neznámý s odůvodněním, že nemohou přečíst [registrační značka] – bílé dodávky, která vozidlo žalobkyně předtím předjela. Jednatel žalobkyně byl vyslechnut na policii, následně zajistil odtah vozidla do České republiky, vozidlo bylo prohlédnuto pojišťovnou, která zkonstatovala, že se jedná o totálku a byla provedena likvidace pojistné události. Vrak vozidla následně žalobkyně prodala panu [jméno] [příjmení] za 55 000 Kč. Jednatel žalobkyně uvedl, že dle