6 C 350/2022-41 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 3 038 Kč s odůvodněním, že dne 27. 8. 2016 a dne 9. 9. 2016 žalovaný cestoval prostředkem hromadné dopravy provozované postupitelem Dopravním podnikem měst [obec] a [právnická osoba] a nemohl se prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Tím naplnil podmínky pro to, aby po něm žalobkyně s ohledem na smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 26. 4. 2018 uzavřenou mezi Dopravním podnikem měst [obec] a [právnická osoba] jako postupitelem a společností [právnická osoba] jako postupníkem a dále smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne 2. 4. 2019 mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem požadovala úhradu částky 3 038 Kč. 2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně a žalovaný byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemají námitek. 3. Soud měl prokázáno ze Záznamu o provedené přepravní kontrole ze dne 27. 8. 2016, že dne 27. 8. 2016 ve 13:40 hodin cestoval žalovaný prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované Dopravním podnikem měst [obec] a [právnická osoba] na lince [číslo] nemohl se prokázat řádným platným jízdním dokladem, když totožnost žalovaného byla prokázána občanským průkazem. Dále měl soud prokázáno ze Záznamu o provedené přepravní kontrole ze dne 9. 9. 2016, že dne 9. 9. 2016 v 6:33 hodin cestoval žalovaný prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované Dopravním podnikem měst [obec] a [právnická osoba] na lince [číslo] nemohl se prokázat řádným platným jízdním dokladem, když totožnost žalovaného byla prokázána občanským průkazem. 4. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (dále jen o.z.), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 5. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh na zaplacení přirážky k jízdnému a jízdného je důvodný. V průběhu řízení měl soud prokázáno, že žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu a ve smyslu shora cit. ustanovení a s přihlédnutím k ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující, pokud se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem, povinen zaplatit přirážku k jízdnému. Na podkladě výše uvedeného skutkového zjištění a s přihlédnutím k ustanovení § [číslo] a násl. o.z proto soud uzavřel, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 3 038 Kč je důvodný, a proto mu v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil, aby kromě jízdného ve výši 17 Kč a 21 Kč zaplatil žalobkyni i 2 x 1 500 Kč jako přirážku k jízdnému, tedy aby žalobkyni zaplatil částku 3 038 Kč. Podle § 1968 věta první a § 1970 o.z. bylo žalovanému uloženo, aby kromě jistiny zaplatil žalobkyni úroky z prodlení, tak jak je specifikováno ve výroku tohoto rozhodnutí. 7. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána odměna za 3 úkony po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/96 Sb., v platném znění a dále 3x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl č. 177/96 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 400 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 1 489 Kč.