8 C 53/2022-79 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení celkové částky 33 000 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o povoleném debetu [číslo] ze dne 16. 5. 2019. Tvrdila, že dne 16. 5. 2019 byla mezi žalovaným a její právní předchůdkyní (společnost [právnická osoba]) uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 33 000 Kč. Tuto se žalovaný zavázal splatit spolu s příslušenstvím (smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně a poplatky dle Ceníku). Žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat povolený debet a kdykoli úvěr částečně či zcela splatit. Každou transakcí ve prospěch běžného účtu se úvěr splácí a znovu se tak obnovuje možnost čerpat jej do sjednané výše. Po dosažení této hranice byly další splatné transakce na účtu evidovány jako položky po splatnosti a jistina na účtu povoleného debetu se dále nenavyšovala. Žalovaný povinnosti ze smlouvy vyplývající neplnil, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 11. 8. 2021 zesplatnila. Dlužná částka tak byla ke dni podání žaloby představována jistinou ve výši 33 000 Kč a nesplaceným kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 4 664,05 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku postoupením. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo vycházeno z údajů jím poskytnutých. Právní předchůdkyně žalobkyně měla k posouzení příjmů a výdajů žalovaného z výpisů z jeho běžného účtu vedeného u této banky, přičemž kalkulovala s takto zjištěným příjmem žalovaného ve výši 29 527,43 Kč. Žádost žalovaného pak byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. Byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra ČR. Následně byl porovnán příjem a výdaje žalovaného odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. 2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila již v žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek. 3. Smlouvou o poskytování bankovních služeb ze dne 12. 9. 2018, Návrhem smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu ze dne 16. 5. 2019 a jeho akceptací z téhož data, obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně bylo prokázáno, že dne 16. 5. 2019 byla mezi žalovaným a společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 33 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s příslušenstvím (smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně a poplatky dle Ceníku). Žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat povolený debet a kdykoli úvěr částečně či zcela splatit. Každou transakcí ve prospěch běžného účtu se úvěr splácí a znovu se tak obnovuje možnost čerpat jej do sjednané výše. 4. Z výpisu z běžného účtu žalovaného bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně měla podklad k posouzení jeho příjmů a výdajů, přičemž kalkulovala s takto zjištěným příjmem žalovaného ve výši 29 527,43 Kč a jeho výdaji v rámci podnikání v oboru kamionové dopravy. 5. Dopisem ze dne 11. 8. 2021, vč. podacího archu, bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu pro nehrazení pohledávky ze Smlouvy o povoleném debetu [číslo] s tím, že ode dne 11. 8. 2021 je celá zbývající částka ve výši 37 664,05 Kč splatná, přičemž existence dluhu byla doložena výpisem z povoleného debetu. 6. Předžalobní výzvou ze dne 26. 11. 2021 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 46 280,34 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o povoleném debetu [číslo] a současně žalovaného upozornil na možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 23. 9. 2021 mezi [právnická osoba] a [anonymizováno] [právnická osoba] měl soud prokázáno, že pohledávka původního věřitele za žalovaným byla postoupena na žalující společnost. O postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 12. 10. 2021. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora cit. zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 33 000 Kč s příslušenstvím je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru (o povoleném debetu), na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve smluvené výši a žalovaný se zavázal dohodnutou částku splácet. Dále bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal, avšak nesplácel. [právnická osoba] proto využila svého oprávnění, které jí dávají úvěrové podmínky, jež jsou součástí úvěrové smlouvy a úvěr zesplatnila, přičemž žalovaného písemně o tomto vyrozuměla a vyzvala ho k zaplacení dlužného zůstatku. Podle § 1879 o.z. postoupila společnost [právnická osoba] svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, postoupení žalovanému oznámila a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky, stejně tak učinila i žalobkyně a to v předžalobní upomínce ze dne 26. 11. 2021. Protože žalovaný dluh nezaplatil, domáhala se žalobkyně zaplacení nejen smluvních úroků, ale také úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil povinnosti ze smlouvy a nevrátil žalobkyni řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky, uložil soud žalovanému, aby žalobkyni zaplatil částku 33 000 Kč představující nesplacenou jistinu, kapitalizovaný úrok ve výši 4 664,05 Kč, smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně z jistiny od 14. 9. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z jistiny od 14. 9. 2021 do zaplacení. 13. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 650 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 500 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad. Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 3 525,50 Kč. 14. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena postupem dle § 160 o.s.ř. jako obvyklá patnáctidenní s přihlédnutí k výši částky, jíž má plnit, a době jeho prodlení s plněním uplatněného nároku.