9 C 365/2022-33 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou dne 22. 8. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 4 850 Kč s úroky z prodlení. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne 16. 3. 2020 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě půjčil žalovanému částku 7 000 Kč. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit i úrok ve výši 1 400 Kč, odměnu za administrativní činnost 1 400 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Jako doplňkovou službu si žalovaný zvolil životní pojištění, za což se zavázal zaplatit poplatek ve výši 180 Kč. Celkovou dlužnou částku se zavázal splatit v 60 týdenních splátkách po 213 Kč, počínaje dnem 23. 3. 2020, při čemž poslední splátka byla stanovena na 10. 5. 2021. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž došlo k porušení smlouvy. Ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že poslední den k úhradě dlužné částky byl 10. 5. 2021 a ode dne následujícího byl žalovaný již v prodlení a právní předchůdce měl právo požadovat po žalovaném uhrazení celé částky i spolu s úroky z prodlení. Žalovaný na pohledávku za dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku 2 150 Kč. Ke dni postoupení tak činila dlužná částka bez příslušenství 12 030 Kč. Právní předchůdce žalobce převedl dne 7. 1. 2022 pohledávku na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, o čemž byl žalovaný informován. Následně již žalovaným na dluh nebylo hrazeno ničeho. Žalobce uvedl, že po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to kapitalizovaným za období od 11. 5. 2021 do data postoupení, tj. 7. 1. 2022 částkou 268,97 Kč a od 8. 1. 2022 do zaplacení zákonnou sazbou 8,25 % ročně. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalovanému zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření, jak k žalobě, tak i k navrhovanému postupu a doručeno bylo postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). 3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř. bez nařízení ústního jednání. Žalobce vyjádřil svůj souhlas s takovýmto postupem již v žalobním návrhu a žalovaný byl usnesením soudu ze dne 9. 11. 2022 vyzván ke sdělení svého stanoviska. Ve stanovené lhůtě ani do současné doby se však nevyjádřil, soud proto předpokládal, že po daném poučení s navrhovaným postupem souhlasí. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti s označením Fajnpůjčka ze dne 16. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které si půjčil částku 7 000 Kč a zavázal se tuto splatit spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, administrativním poplatkem ve výši 1 400 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek 2 800 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 180 Kč, celkem tak uhradit částku 12 780 Kč, a to formou týdenních splátek po 213 Kč po dobu 60 týdnů. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 bylo zjištěno, že uvedeného dne bylo žalovanému sděleno, že předmětná pohledávka byla postoupena žalobci a zároveň byl vyzýván k zaplacení dlužné částky ve výši 12 030 Kč bez příslušenství. Rovněž předžalobní výzvou ze dne 14. 4. 2022 byl žalovaný vyzýván zástupcem žalobce k zaplacení dlužné částky nejpozději do 29. 4. 2022. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. je žalovaný povinen vrátit to, co obdržel a dosud nevrátil, tedy majetkových prospěch získaný bez právního důvodu. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k sjednání smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovaný obdržel částku ve výši 7 000 Kč, kterou se zavázal splácet a splatit spolu s dohodnutými poplatky a úroky do 10. 5. 2021. Uhradil však pouze částku 2 150 Kč, z poskytnutého úvěru tak zbývalo uhradit částku 4 850 Kč. Žalobce, zřejmě si vědom neplatnosti sjednané smlouvy, požadoval po žalovaném pouze bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu částky, kterou žalovanému zapůjčil – 7 000 Kč a částky, která mu byla vrácena – 2 150 Kč, celkem tak částku 4 850 Kč. Tomuto návrhu bylo soudem vyhověno, neboť žalovaný neuhradil jistinu, kterou si od právního předchůdce žalobce zapůjčil, získal tak majetkový prospěch, který je povinen vrátit a který činí částku 4 850 Kč. Rovněž je povinen uhradit žalobci i úroky z prodlení z této částky od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % z dlužné částky. Za období od 11. 5. 2021 do data postoupení, tj. 7. 1. 2022 byly úroky již kapitalizovány (vypočteny) částkou 268,97 Kč a ode dne následujícího činí 8,25 % z částky 4 850 Kč až do její úhrady, i v této části bylo žalobě vyhověno. Žalobce je ve věci rovněž aktivně legitimován, když mu byla pohledávka postoupena a žalovaný byl o postoupení informován. 9. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení, která je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, paušální náhradě ve výši 600 Kč, tj. 3 x 200 Kč (návrh ve věci samé, právní zastoupení a výzva k plnění), 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 1 a 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. Dále 21% DPH ve výši 189 Kč (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.) Celkem se tak jedná o částku 1 489 Kč, která byla přiznána, neboť šlo o náklady žalobcem účelně vynaložené. Soud nezjistil a žalovaný netvrdil žádné okolnosti mimořádného zřetele hodné, pro které by náhrada nákladů řízení neměla být žalobci přiznána. 10. S ohledem na skutečnost, že tato lhůta byla požadována v žalobním návrhu a s ohledem na výši žalované částky soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. lhůtu k plnění v délce 15 dnů.