10 C 222/2022-48 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 9. 6. 2022 zaplacení částky 40 091,95 Kč s příslušenstvím (tj. kapitalizovaným úrokem ve výši 2 008,65 Kč od 12. 8. 2021 do 13. 9. 2021, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 906,32 Kč od 12. 8. 2021 do 13. 9. 2021, úrokem ve výši 16,90 % ročně z částky 37 795,95 Kč od 14. 9. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 37 795,95 Kč jdoucím od 14. 9. 2021 do zaplacení). Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka“), uzavřel se žalovaným dne 25. 2. 2019 Smlouvu o Půjčce na kliknutí [číslo] (dále jen„ Smlouva“), v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy, spolu se smluvním úrokem ve výši 16,90 % p.a. a s dalšími poplatky dle této smlouvy a Ceníku, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Banka svoji povinnost splnila a úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka v souladu s Produktovými podmínkami dne 11. 8. 2021 k zesplatnění úvěru. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 37 795,95 Kč, z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 008,65 Kč, z dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 906,32 Kč a z dlužných poplatků ve výši 2 296 Kč. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho ani na základě předžalobní výzvy ničeho neuhradil. 2. Usnesením č.j. 10 C 222/2022-40 ze dne 2. 12. 2022 soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ho poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému včetně žaloby doručeno dne 27. 12. 2022. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, a žalovaný se k výzvě soudu dle ust. § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) nevyjádřil (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Žalobkyně Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 23. 9. 2021 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a seznamem postoupených pohledávek prokázala svoji aktivní legitimaci k uplatnění žalované částky. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12. 10. 2021. 5. Smlouvou o Půjčce na kliknutí ze dne 25. 2. 2019 bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně [právnická osoba] poskytl žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit ve 30 anuitních splátkách po 4 110,01 Kč s úrokovou sazbou ve výši 16,9 % p.a. Dále byla sjednána výše poplatku za zaslání upomínky ve výši 500 Kč za zaslanou upomínku. 6. Dopisem ze dne 11. 8. 2021 bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně sděloval žalovanému, že s ohledem na skutečnost, že ze strany žalovaného došlo k porušování ustanovení úvěrové smlouvy ze dne 25. 2. 2019, a i přes opakované informování banky o porušování smlouvy ze strany žalovaného nedošlo k nápravě a i nadále dochází k prodlení s úhradou splatných závazků, prohlásil již vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné. Zároveň vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 44 006,92 Kč. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, a proto jí vyhověl. V dané věci předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z. Předchůdce žalobkyně na základě této smlouvy žalovanému poskytl úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal dle smlouvy o úvěru splácet, a to včetně úvěrového navýšení. Žalovaný se ale s placením dostal do prodlení, z tohoto důvodu předchůdce žalobkyně prohlásil již vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné. Protože žalovaný neprokázal, že by dlužnou částku ve výši 40 091,95 Kč žalobkyni uhradil, zavázal ho k této povinnosti soud, tak jak je uvedeno pod výrokem I. tohoto rozsudku, a to včetně úroků z úvěru a úroků z prodlení, neboť žalovaný nesplnil včas povinnost hradit dlužné splátky. Žalobkyně má tak ve smyslu ust. § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroků z prodlení z dlužných splátek. Výše úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1 nař. vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení a odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 8 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud také dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného byla předchůdcem žalobkyně zkoumána řádně (prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací /SOLUS/, kontrolou veřejných databází /insolvenční rejstřík, databáze MVČR/ - viz. protokol o ověření úvěruschopnosti klienta). 11. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšného žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni, která měla v řízení plný procesní úspěch, na nákladech řízení částku 4 183 Kč. Jedná se o náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 005 Kč, dále odměnu advokáta ve výši 3 x 500 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění za převzetí zastoupení, sepis návrhu, výzvu k plnění (§ 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění), a 3 x 100 Kč paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a dále 21 % DPH z celkové náhrady nákladů advokáta, který je plátcem DPH. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve snížené výši podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, když řízení bylo zahájeno na základě tzv. formulářové žaloby. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.). 12. Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.