110 C 17/2022-38 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 5. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 67 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 23. 9. 2019 do zaplacení. Tvrdil, že dne 22. 9. 2019 uzavřel se žalovaným listinu – Odstoupení od kupní smlouvy automobilu, kterou jak žalovaný, tak i žalobce vlastnoručně podepsali, kdy podpisy pod touto listinou jsou také úředně ověřeny, kde se mimo jiné žalovaný zavázal zaplatit žalobci částku ve výši 68 000 Kč ve splátkách na účet žalobce dle možností. Žalobce také dne 22. 9. 2019 na základě shora uvedené listiny předal žalovanému automobil VW Transporter, který si žalovaný osobně převzal, ale žalovaný ke dni podání žaloby nezaplatil žalobci celou částku ve výši 68 000 Kč, ale zaplatil žalobci toliko 2 splátky, a to dne 22. 5. 2020 částku 200 Kč a dne 17. 1. 2020 částku 500 Kč, ze strany žalovaného zbývá zaplatit žalobci ještě částku 67 300 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení vůči žalobci, kdy poslední platba ze strany žalovaného žalobci byla téměř před 2 lety. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předrobní výzvy zaslané dne 7. 12. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání dne 5. 1. 2023 se žalobce i jeho zástupce omluvili, žalovaný se k tomuto jednání bez předchozí řádné a včasné omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání doručeno řádně na adresu určenou jako doručovací v evidenci obyvatel. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (o. s. ř.). 3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 4. Listinou označenou jako„ Odstoupením od kupní smlouvy automobilu ze strany kupujícího“ datovanou dne 22. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalobce jako kupující odstoupil od smlouvy uzavřené dne 19. 9. 2019 s žalovaným jako prodávajícím, a to pro vady na vozidle, které bylo předmětem kupní smlouvy (VW Transporter, [registrační značka]). Žalovaný jako prodávající se zavázal, že zaplatí částku 68 000 Kč ve splátkách. Podpisy obou smluvních stran byly úředně ověřeny. 5. Výpisem z účtu žalobce bylo zjištěno, že žalobce uhradil žalovanému kupní cenu ve výši 68 000 Kč, a to dne 18. 9. 2019 částku 5 000 Kč a dne 19. 9. 2019 částku 63 000 Kč. 6. Výpisem z účtu žalobce bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil na účet žalobce dne 22. 5. 2020 částku 200 Kč a dne 17. 1. 2020 částku 500 Kč. 7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 67 300 Kč, je důvodná. Žalobce unesl své břemeno tvrzení i důkazní, neboť z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalobce za prodej automobilu zaplatil žalovanému kupní cenu ve výši 68 000 Kč, od kupní smlouvy následně odstoupil a žalovaný mu z kupní ceny vrátil pouze částku 700 Kč. 12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci dlužnou částku v souladu s ust. § 2991 a násl. o. z., neboť žalovaný se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil tím, že získal majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl (žalobce od kupní smlouvy odstoupil a má právo na vrácení zaplacené kupní ceny). K bezdůvodnému obohacení žalovaného na úkor žalobce došlo tak tím, že přijatou kupní cenu žalobci nevrátil, a to přesto že mu byl automobil žalobcem vrácen. 13. Protože se žalovaný dostal s plněním do prodlení, soud žalobci přiznal ve výroku I. rozsudku také právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 a ust. § 142a o. s. ř. a zcela úspěšnému žalobci soud přiznal vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Tyto jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 365 Kč, odměnou advokáta 2,5 x 3 820 Kč, určenou dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení, podání žaloby a jednoduchou předžalobní výzvu, dále pak paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za úkony shora (3 x po 300 Kč) a 21 % daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Náhradu nákladů řízení celkem ve výši 16 009,50 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř). 15. Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.