123 C 3/2023-72 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 4. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 12 296,69 Kč s příslušenstvím (úrokem, zákonným úrokem z prodlení vč. kapitalizovaného). Tvrdila, že žalovaná jako dlužník (úvěrovaný) uzavřela s ním jako věřitelem (úvěrující) dne 20. 1. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo] (dále i jen„ Smlouva“), na základě níž byla žalované poskytnuta možnost čerpat úvěr ve výši 20 000 Kč, který se zavázala splácet spolu s úrokem ve výši 38,22 % p.a. v 60 měsíčních splátkách ve výši 682 Kč, splatných vždy k 24. Dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únorem 2019. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované klientky (doklady o příjmech, výdajích, databáze SOLUS, NRKI, atd.). Žalovaná své povinnosti vyplývající ze Smlouvy však neplnila řádně, věřitel proto úvěr zesplatnil. K tomuto datu dlužila žalovaná na jistině částku 10 789,45 Kč, dále na smluvní pokutě celkem 2 091,69 Kč (jde o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně sjednanou v článku 6.5 Smlouvy pro případ prodlení se zaplacením splátky). Po zesplatnění úvěru žalovaná zaplatila dne 12. 12. 2022 částku 1 000 Kč a dne 11. 4. 2023 částku 682 Kč Vedle těchto nároků požadovala žalobkyně i zaplacení úroků ve smluvené výši vč. kapitalizovaného úroku a zákonného úroku z prodlení vč. kapitalizovaného tak, jak je blíže specifikováno ve výroku rozsudku. Žalovaná přes písemnou výzvu dluh dobrovolně neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, přičemž žaloba jí byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa trvalého pobytu dle registru obyvatel (CEO). 3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili. 4. Smlouvou o úvěru ze dne 20. 1. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně jako úvěrující se zavázala poskytnout žalované jako úvěrované úvěr ve výši 20 000 Kč. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně zkoumala z dostupných zdrojů úvěruschopnost žalované. Ze Smlouvy o úvěru bylo dále zjištěno, že se žalovaná zavázala čerpaný úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem, sjednaná byla smluvní pokuta pro případ prodlení se splátkami. Výpisem z úvěrového účtu bylo prokázáno, jakým způsobem žalovaná úvěr splácela. Výzvou ke splacení úvěru měl soud za prokázané, že na toto upozornění žalovaná nereagovala a věřitel (úvěrující) úvěr zesplatnil ke dni 28. 9. 2022 a vyzval žalovanou k neprodlené úhradě dluhu. V souladu se Smlouvou požadovala žalobkyně i smluvní pokutu při prodlení žalované. <i>5. Dle § 2395 občanského zákoníku (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>7. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 9. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k následujícímu závěru. 10. Žalobkyně v řízení prokázala, že mezi ní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena výše popsaná úvěrová smlouva (soud ji posoudil jako platnou), prokázáno bylo i čerpání úvěru, ujednaní o smluvní pokutě a poplatcích. 11. Úvěrovou Smlouvu soud posoudil jako platnou. Při posuzování platnosti se soud zabýval vedle podstatných náležitostí Smlouvy o úvěru tím, zda poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitele úvěr splácet. Má za to, že poskytovatel se nespokojil jen s informacemi od žalované, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele přitom nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen zápůjčku splácet, jinak je smlouva neplatná (absolutně, i když je podřízena zákonu č. 257/2016 Sb., k tomu viz závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí z 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem Smlouvy zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát závazkům ze Smlouvy dostatečným způsobem, vyžádal si od ní nejen potřebné informace, ale i listiny, na základě nichž jeho schopnost splácet posoudil. 12. Úvěrující (věřitel) úvěr zesplatnil dle Smlouvy po právu. Žalovaná totiž v průběhu trvání smluvního vztahu přestala plnit své smluvní povinnosti, tedy platit řádně splátky a sjednaný úrok. Po právu, v souladu se Smlouvou a v návaznosti na shora citovaná zákonná ustanovení, je i požadavek na smluvní pokutu (žalovaná porušila povinnost, která byla smluvní pokutou zajištěna) a úroky. V souladu s ust. § 1970 o.z. náleží žalobkyni i právo na úroky z prodlení. V období, za něž jsou požadovány, je žalovaná v prodlení se splněním svých povinností. Ze všech těchto důvodů soud žalobě vyhověl. 13. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalované zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu - AT, činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby do podání žaloby 300 Kč. Žalobkyni náleží odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 300 Kč, celkem 900 Kč, 3x paušální náhrada podle § 14b odst. 5 vyhlášky po 100 Kč, celkem 300 Kč, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem 252 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Tedy celkem 2 452 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna náklady nahradit k rukám advokáta. 14. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.