15 C 247/2022-52 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění: a) částky 5 270,05 Kč představující dlužné splátky úvěru (tj. jistinu), b) úroku z prodlení v zákonné výši, c) poplatků ve výši 2 868,95 Kč a 2 200 Kč, d) smluvní pokuty v částce 3 915,95 Kč jakožto důsledku prodlení se zaplacením splátek, e) úroku z jistiny za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení. 2 Tvrdil, že poskytl jako úvěrující žalovanému jako úvěrovanému na základě smlouvy [číslo] ze dne 18. 1. 2020 (dále v odůvodnění i jen„ smlouva“) úvěr. Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej zaplatit spolu se sjednanými poplatky ve splátkách. Své povinnosti však nesplnil. 3 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 4 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o úrocích, vrácení úvěru ve splátkách. 5 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 8 Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9 Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Soud při posuzování platnosti vedle občanského zákoníku zohlednil i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr; vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Musí však sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. 10 V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující před podpisem smlouvy o úvěru se zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem. 11 Smlouvu o úvěru tedy soud posoudil jako platnou. 12 Po provedeném dokazování pak soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení jistiny, poplatků. Požadovaná plnění jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatků, úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. Po právu je i požadavek na zaplacení smluvní pokuty. Žalovaný totiž porušil povinnost popsanou v bodě 1 odůvodnění, která byla smluvní pokutou zajištěna. 13 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. Pokud jde o výši sjednaného úroku, je třeba uzavřít, že šlo o úvěr nezajištěný, přičemž výše úroku výslovně plyne z úvěrové smlouvy (ve smlouvě je dokonce uvedena na dvou místech). Navíc žalobce požaduje úrok až ode dne 18. 3. 2022, tedy až ode dne následujícího po zesplatnění. 14 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu s § 123 a násl. zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 15 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů účelně vynaložených 16 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: a) zaplacený soudní poplatek 800 Kč, b) odměnu advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen vyhláška) v rozsahu 3x 1 700 Kč za převzetí zastoupení advokátem, sepis žaloby, účast při jednání, c) odměnu ve výši 850 Kč za odeslanou upomínku dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, d) paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14 vyhlášky, za výše specifikované úkony, čili 4x po 300 Kč. 17 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. 18 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 19 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 20 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.