17 C 243/2022-54 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 30. 6. 2022 zaplacení částky 302 951 Kč s příslušenstvím z titulu mezi účastníky dne 10. 10. 2018 uzavřené smlouvy o úvěru, podle které byla žalovanému poskytnuta částka 300 000 Kč. Tuto se zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 8,7 % ročně ve 108 měsíčních splátkách po 4 056 Kč. Žalovaný své závazky ze smlouvy nedodržel, když na dluh uhradil pouze 21 359,50 Kč v 5 nepravidelných splátkách. Žalobkyně proto úvěr ke dni 4. 7. 2019 zesplatnila. 2. Pobyt žalovaného se nepodařilo zjistit. Proto mu byl ustanoven opatrovník, který rozhodnutí ponechal na úvaze soudu. 3. Při jednání konaném dne 30. 1. 2023 vzala zástupkyně žalobkyně žalobní návrh zpět co do částky 24 310,50 Kč s příslušenstvím s tím, že požaduje pouze bezdůvodné obohacení s ohledem na zákonná ustanovení ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného. Soud proto řízení co do částky 24 310,50 Kč s příslušenstvím dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastavil. 4. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, avšak neprokazuje, že by před uzavřením smlouvy došlo k řádnému ověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěru. Za této situace je, ve smyslu § 86 a § 87 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, mezi účastníky uzavřená smlouva o úvěru absolutně neplatná a žalobkyni tak vznikl nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení, které je představováno rozdílem mezi částkou žalovanému poskytnutou a žalovaným splacenou, tj. částky 278 640,50 Kč (300 000 Kč mínus 21 359,50 Kč). Zároveň byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení ode dne následujícího po sjednaném datu splatnosti, a to ve výši, která je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z účastníků měl ve věci pouze částečný úspěch (žalobkyně co do 92 % a žalovaný co do 8 %). Po odečtení úspěchu a neúspěchu tak byla žalobkyně úspěšná do co 84 % Náklady žalobkyně byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 15 148 Kč; odměnou advokáta za 3,5 úkonu právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva, účast advokáta při jednání soudu dne 30. 1. 2023) po 9 540 Kč (§ 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb.); 4 x 300 Kč paušál (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.); cestovným advokáta k jednání soudu dne 30. 1. 2023 z [obec] do [obec] a zpět, tj. 2 x 119 km, osobním automobilem [registrační značka] při průměrné spotřebě 4,63 litru motorové nafty /100 km a ceně nafty 44, 10/1 litr, tj. cestovné celkem 1 723,91 Kč; náhradou za ztrátu času cestou advokáta k jednání soudu za 6 započatých půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z částek shora uvedených, vyjma soudního poplatku, tj. 7 752 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 59 813,91 Kč, ze kterých 84 % představuje částku 50 244 Kč.