20 C 260/2021-124 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobci se žalobou podanou dne 14. 9. 2021 domáhali proti žalovanému každý samostatně částky 250 EUR, zákonného úroku z prodlení z této částky. Tvrdili, že uplatněný nárok vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů (dále také„ nařízení o pravidlech náhrad“). Všichni žalobci měli potvrzenou rezervaci na let číslo PQ 842 z [obec] do [anonymizováno] dne 28. 1. 2020, který byl opožděn o 32 hodin. Vzdálenost mezi oběma letišti činí 1 081 km, žalobci proto mají dle nařízení o pravidlech náhrad nárok na náhradu škody ve výši 250 EUR. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu doručenou jí za použití Haagské úmluvy o doručování soudních písemností prostřednictvím ukrajinských orgánů nevyjádřil. 3. Soud předně zkoumal svou pravomoc, příslušnost a rozhodné právo. Žalovaný je právnickou osobou se sídlem na Ukrajině, soud s ohledem na čl. 351 Smlouvy o fungování Evropské unie, resp. čl. 73 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), na věc aplikoval Smlouvu mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (publikováno pod č. 123/2002 Sb. m. s.). <i>4. Dle čl. 48 odst. 1 této smlouvy se odpovědnost za náhradu škody kromě odpovědnosti, která vyplývá ze smluvních závazků, řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody. Přitom, pokud ten, kdo škodu způsobil, nebo ten, komu byla škoda způsobena, jsou občany a bydlí anebo mají své sídlo a jsou registrováni na území druhé smluvní strany, mohou se použít rovněž právní předpisy této druhé smluvní strany. Podle odst. 2 mají pravomoc k řízení o sporech týkajících se závazků z odpovědnosti za škodu justiční orgány smluvní strany, jejíž právní předpisy se použijí v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.</i> 5. Jelikož místem odletu bylo letiště [obec] (obvod Okresního soudu v Pardubicích), soud shledal, že skutečnost, která zakládá právo na náhradu škody, se stala v jeho obvodu. Je proto dána pravomoc i příslušnost zdejšího soudu a rozhodným právem je české právo (včetně mezinárodních závazků České republiky a práva EU). 6. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.). <i>7. Podle čl. 5 odst. 1 nařízení o pravidlech náhrad v případě zrušení letu:</i> <i>a) je dotčeným cestujícím nabídnuta provozujícím leteckým dopravcem pomoc v souladu s článkem 8;</i> <i>b) je dotčeným cestujícím nabídnuta provozujícím leteckým dopravcem pomoc v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a v případě přesměrování, jestliže očekávatelný čas nového odletu je alespoň následující den po plánovaném odletu zrušeného letu, pomoc stanovená v čl. 9 odst. 1 písm. b) a c);</i> <i>c) mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, jestliže</i> <i>i) nejsou o zrušení informováni alespoň dva týdny před plánovaným časem odletu, nebo</i> <i>ii) nejsou o zrušení informováni ve lhůtě od dvou týdnů do sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování, které by jim umožnilo odletět nejpozději dvě hodiny před plánovaným časem odletu a dosáhnout jejich cílového místa určení nejpozději čtyři hodiny po plánovaném čase příletu, nebo</i> <i>iii) nejsou informování o zrušení ve lhůtě kratší sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování jejich letu, které by jim umožnilo odletět nejpozději jednu hodinu před plánovaným časem odletu a dosáhnout cílového místa určení nejpozději dvě hodiny po plánovaném čase příletu.</i> <i>Podle odst. 2 jestliže jsou cestující informováni o zrušení, musí jim být poskytnuto vysvětlení ohledně možné náhradní dopravy.</i> <i>Podle odst. 3 provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata.</i> <i>Podle odst. 4 důkazní břemeno týkající se otázek, zda a kdy byl cestující informován o zrušení letu, spočívá na provozujícím leteckém dopravci.</i> <i>8. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení jestliže provozující letecký dopravce důvodně očekává, že let bude oproti plánovanému času odletu zpožděn:</i> <i>a) o dvě hodiny nebo více v případě letů o délce nejvýše 1 500 kilometrů, nebo</i> <i>b) o tři hodiny nebo více v případě všech letů ve Společenství delších než 1 500 kilometrů a všech ostatních letů o délce od 1 500 kilometrů do 3 500 kilometrů, nebo</i> <i>c) o čtyři hodiny nebo více v případě všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b),</i> <i>nabídne provozující letecký dopravce cestujícím:</i> <i>i) pomoc stanovenou v čl. 9 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a</i> <i>ii) pomoc stanovenou v čl. 9 odst. 1 písm. b) a c), jestliže důvodně očekávaný čas odletu je alespoň o den později než čas odletu původně oznámený, a</i> <i>iii) pomoc stanovenou v čl. 8 odst. 1 písm. a), jestliže zpoždění trvá alespoň pět hodin.</i> <i>Podle odst. 2 v každém případě musí pomoc nabízená v rámci lhůt stanovených výše brát ohled na každou skupinu vzdáleností.</i> <i>9. Podle čl. 7 odst. 1 nařízení o pravidlech náhrad odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši:</i> <i>a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů;</i> <i>b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů;</i> <i>c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b).</i> <i>Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase.</i> <i>10. Podle rozsudku Soudního dvora (EU) sp. zn. C -402/07 Sturgeon v . Condor a C -432/07 Böck v . Air France ze dne 19. listopadu 2009 musí články 5, 6 a 7 nařízení č. 261/2004 být vykládány v tom smyslu, že pro účely uplatnění nároku na náhradu škody lze na cestující zpožděných letů nahlížet stejně jako na cestující zrušených letů, a že se tedy mohou dovolávat nároku na náhradu škody podle článku 7 uvedeného nařízení, jestliže z důvodu zpoždění letu utrpí ztrátu času tří nebo více hodin, tedy jestliže dosáhnou cílového místa určení tři nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. Nicméně takové zpoždění nezakládá nárok na náhradu škody ve prospěch cestujících, jestliže letecký dopravce může prokázat, že významné zpoždění bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření, tedy okolnostmi, jež se vymykají účinné kontrole leteckého dopravce. Ke shodnému závěru dospěl velký senát Soudního dvora (EU) v rozsudku sp. zn. C -581/10 a C -629/10 ze dne 23. října 2012.</i> <i>11. Podle čl. 19 Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě (Montrealská úmluva) dopravce odpovídá za škody způsobené zpožděním letecké dopravy cestujících, zavazadel nebo nákladu. Dopravce však neodpovídá za škody způsobené zpožděním, jestliže prokáže, že on sám a jeho zaměstnanci a agenti učinili veškerá možná opatření, která lze spravedlivě požadovat, aby škodu odvrátili, nebo že nebylo v jejich silách, aby tak učinili.</i> 12. Z palubních vstupenek a cestovních pasů bylo zjištěno, že každý žalobce měl zarezervován let specifikovaný v žalobě. Z výpisu portálu [anonymizována dvě slova] 24 bylo zjištěno, že let PQ841 s plánovaným odletem v 11:00 hod. odletěl z [anonymizováno] v 11:18 hod. a přistál v [obec] ve 12:00 hod; let PQ842 z [obec] do [anonymizováno] měl odletět ve 12:50 hod. s přepokládaným příletem v 15:40 hod., ale let se v daný den neuskutečnil. Z potvrzení vydaného letištěm [obec] bylo zjištěno, že let PQ842 dne 28. 1. 2020 byl opožděn o 32 hodin z důvodu technických potíží. Z emailové korespondence bylo zjištěno, že žalobci uplatňovali svůj nárok vůči žalovanému prostřednictvím emailu, kdy byli odkázáni na podání reklamace v listinné podobě. 13. Soud má za prokázané, že předmětný let byl opožděn o více než tři hodiny oproti plánovanému času odletu. Let nepřesahoval 1 500 kilometrů. Ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, že by žalobcům bylo nabídnuto náhradní řešení nastalé situace vyhovující požadavkům čl. 5 nařízení o pravidlech náhrad. 14. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že každému ze žalobců vznikl nárok na zaplacení částky 250 EUR, neboť byly naplněny podmínky stanovené v nařízení o pravidlech náhrad. Požadavek na zaplacení úroku z prodlení je v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Proto rozhodl tak, že žalobě vyhověl v plném rozsahu. 15. O nákl