20 C 27/2023-29 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky shora spolu se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21. 7. 2022 mezi společností [právnická osoba] jako původním věřitelem a postupitelem a žalující společností jako postupníkem a novým věřitelem nabyla žalobkyně pohledávku za žalovaným. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy. Žalovanému byla původním věřitelem poskytnuta dne 17. 6. 2022 finanční částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný poskytnuté prostředky nevrátil, ani přes předžalobní výzvu z 13. 8. 2022. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně k zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně tento nárok z titulu bezdůvodného obohacení. 2. Usnesením č. j. 20 C 27/2023-23 ze dne 6. 2. 2023 vyzval soud žalovaného, aby se do 10 dnů vyjádřil k žalobě a zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání a současně jej poučil, že pokud ve stanovené lhůtě vyjádření neobdrží, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo doručeno žalovanému dne 3. 4. 2023 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu jeho trvalého bydliště, stejně jako žaloba. Na výzvu soudu žalovaný nereagoval, k věci ani k žalobě se vůbec nevyjádřil, proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání postupem dle § 115a) o.s.ř. Žalobkyně svůj souhlas s tímto postupem vyjádřila. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, celé řízení byl pasivní, tvrzení žalobkyně nesporoval. 4. Soud měl prokázáno návrhem smlouvy o spotřebitelském úvěru, formulářem pro standardní informace, potvrzením o provedené platbě, všeobecnými podmínkami, že společnost [právnická osoba] jednala se žalovaným o tom, že mu poskytne úvěr ve výši 20 000 Kč s ročním úrokem 120 % na dobu do 17. 6. 2022. Částka 20 000 Kč byla zaslána na účet č. [bankovní účet] dne 21. 6. 2019 pod [variabilní symbol] Smlouvu soud posoudil jako návrh, neboť ze strany žalovaného nebyla nijak podepsána. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalující společností jako postupníkem ze dne 21. 7. 2022 měl soud prokázáno, že předmětná pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena. Oznámením ze dne 13. 8. 2022 byl žalovaný informován, že předmětná pohledávka byla postoupena žalobkyni, dle podacího lístku mu toto bylo odesláno doporučené téhož dne. 6. Výzvou k úhradě ze dne 13. 8. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky z předmětné smlouvy v tehdejší výši 52 625,76 Kč (41 445,76 Kč na jistině a náklady právního zastoupení 11 180 Kč). Dle podacího lístku tato byla žalovanému zaslána téhož dne. <i>7. Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>8. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v plném rozsahu. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným probíhalo jednání ohledně poskytnutí částky 20 000 Kč žalovanému, když tato částka mu byla zaslána, aniž by mezi účastníky došlo k uzavření nějaké smlouvy, čímž došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je nyní povinen žalobkyni vydat. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by uvedenou částku vrátil alespoň zčásti, tvrzení žalobkyně nijak nesporoval, soud proto ze všech výše uvedených důvodů žalobě vyhověl a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni žalovanou částku s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po dni, do kterého by měl dle případně platné smlouvy o úvěru poskytnutou částku uhradit. Výše úroků z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O nákladech řízení bylo rozhodováno dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud dospěl k závěru, že účelným nákladem, který v řízení plně úspěšné žalobkyni vznikl, byl zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 300 Kč dle §14b) odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b) odst. 5 písm. a) téže vyhlášky po 100 Kč a DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad (tj. 220,50 Kč). Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 070,50 Kč. 13. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena jako zákonná třídenní postupem dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro jiný postup.