20 C 392/2022-60 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem ze dne 12. 8. 2022 domáhala, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit jí částku 696 800,07 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 1. 8. 2022 do zaplacení z 618 800,65 Kč a s úrokem 8,5 % ročně z 618 800,65 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení. Tvrdila, že mezi účastníky byla dne 15. 4. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 679 837 Kč. Žalovaný se zavázal splatit tento úvěr s příslušenstvím pravidelnými měsíčními splátkami 8 701 Kč počínaje měsícem květen 2020. Úroková sazba byla stanovena na 8,99 %. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně. Dne 27. 10. 2021 byl upozorněn na povinnost uhradit dlužný nedoplatek ve splátkách ve výši 30 252 Kč do 26. 5. 2021 s tím, že pokud se tak nestane, může žalobkyně prohlásit úvěr za splatný. Žalovaný na výzvu nereagoval, stal se úvěr ke dni 28. 11. 2021 splatným, o čemž byl žalovaný informován výzvou z téhož dne. Dne 15. 7. 2022 byla žalovanému zaslána výzva k zaplacení před podáním žaloby. Dosud žalovaný pohledávku neuhradil. K 31. 7. 2022 činil zůstatek úvěru žalovanou částku skládající se z jistiny 618 800,65 Kč, řádného úroku 35 959,80 Kč, zákonného úroku z prodlení 36 387,62 Kč a poplatků 5 662 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu nákladů za vypracování žalobního návrhu 300 Kč. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného a tento byl shledán úvěruschopným. Od počátku splácení uhradil žalovaný na úvěrový účet celkem 138 193 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela žalobkyně z tzv. kreditní linky. Ta myla napočtena na základě příjmu z účtu vedeného u žalobkyně. Ten byl stanoven na 32 630 Kč, žalovaný uvedl v žádosti příjem 29 000 Kč. Dle výpisu z účtu žalovaného je patrné, že částka odpovídá průměrného příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Žalobkyně zjistila, že žalovaný nebyl v aktivním insolvenčním řízení. Žalovaný v žádosti uvedl výdaje 0 Kč a nájemné 5 000 Kč, životní výdaje žalovaného žalobkyně stanovila dle svého interního ekonomického modelu na 9 940 Kč a zjistila, že žalovaný měl u ní několik aktivních úvěrů. 2. Žalovaný shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručeny dne 29. 12. 2022 postupem dle § 49 odst. 2, 4 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.) na adresu jeho evidenčního pobytu. <i>3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>4. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>5. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>6. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>8. Dle § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>9. Dle § 2991 odst. 1 Obč.Z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 10. V řízení bylo prokázáno smlouvou o úvěru, že mezi žalobkyní a žalovaným mělo dojít dne 15. 4. 2020 k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které žalovanému byl poskytnut úvěr 679 837 Kč, který se žalovaný zavázal splatit se sjednanými úroky 8,99 % ročně v měsíčních splátkách po 8 701 Kč od 15. 5. 2020, úvěr měl být splacen do 15. 4. 2030. Prostředky ve výši 629 837 Kč měl být použity na splacení osmi úvěrů. Cena za vyřízení úvěru byla ujednána ve výši 5 000 Kč. Při uzavírání smlouvy byla totožnost žalovaného ověřena předložením občanského průkazu. 11. Z výpisu z účtu žalovaného za období 1. 9. 2019 – 31. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaný využíval řádně čerpaný kontokorent i přečerpaný kontokorent, zůstatek na účtu k 1. 9. 2019 měl 354,01 Kč, k 1. 10. 2019 to bylo 118 134,39 Kč, k 1. 11. 2019 to bylo již 64 967,80 Kč, k 1. 12. 2019 to bylo 28 256,81 Kč, k 1. 1. 2020 to bylo již jen 1 001,33 Kč a k 31. 1. 2020 to bylo 2 616,29 Kč. Žalovaný z účtu uhradil s poznámkou„ kluci“ 7 000 Kč v září 2019, 6 000 Kč v říjnu 2019 až lednu 2020, měsíčně na čerpacích stanicích bezhotovostně uhradil částky cca 2- 3 000 Kč, hradil nájem 10 350 Kč měsíčně, platil v obchodních řetězcích ([anonymizováno], [příjmení]), splácel úvěry či pojištění (např. [anonymizována čtyři slova]) 9 034 Kč), dobíjel mobilní telefon, hradil poplatky mateřské školce v řádech stokorun, měsíčně hradil 2 879 Kč s poznámkou„ Auto“. Z účtu byly vybírány či hrazeny stokorunové i tisícikorunové částky. Pravidelný příjem zasílány žalovanému na účet činil v uvedeném období od [anonymizována tři slova] měsíčně 32 510,10 Kč. Dne 2. 9. 2019 obdržel žalovaný na účet kromě mzdy ještě 65 000 Kč, v daném období obdržel dalších 6 000 Kč z přečerpaného kontokorentu, dále 135 000 Kč, 3 000 Kč, dalších 20 000 Kč z přečerpaného kontokorentu. 12. Z podkladů pre súdne konanie a zoznamu splátok úverov soud zjistil, že žalovaný vyčerpal úvěr, sjednané splátky nehradil vždy řádně a včas a že celkem uhradil 138 193 Kč. 13. Z dopisu z 27. 10. 2021 označeného jako Poslední výzva k úhradě dlužné částky soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu 30 252 Kč do 28. 11. 2021, jinak dojde k zesplatnění celého úvěru, který k uvedenému datu činil 614 290 Kč. Současně byl žalovaný upozorněn na vymáhání úhrady soudní cestou a na nárůst úroků a úroku z prodlení. 14. Dopisem z 28. 11. 2021 pak byl žalovaný upozorněn na rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu a byl žalobkyni vyzván k úhradě celkové částky 624 909 Kč do 29. 11. 2021. Výzvou z 15. 7. 2022 byl písemně vyzván k úhradě tehdy dlužné částky 687 741,61 Kč do 30. 7. 2022 s tím, že v opačném případě bude úhrada vymáhána soudní cestou. 15. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská, v níž žalobkyně vystupuje v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele. Soud se proto zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyv