20 C 458/2022-54 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 14. 10. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky shora s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 12. 8. 2019 byla mezi společností [právnická osoba] („ banka“) a žalovaným uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci bylo sjednání vedení běžného účtu pro žalovaného a následně též vedení kontokorentního účtu k běžnému účtu. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek alespoň jednou v průběhu každých 180 dnů čerpání úvěru a že bude mít na účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu. Úvěrový limit byl poskytnut ve výši 5 000 Kč. Povolený úvěrový limit však byl překročen, banka proto v souladu se smlouvou zrušila poskytování kontokorentního úvěru žalované a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 8 515,67 Kč převedla dne 5. 10. 2020 na nově otevřený úvěrový účet. Po převedení dlužné částky nebyla tato splácena. Banka proto ke dni 9. 2. 2021 celou dlužnou částku zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě. Dlužná jistina se následně úročila úrokem ve výši 29 % dle úrokového lístku banky. Pohledávku z nesplaceného úvěru a nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu banka postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 4. 2022 a účinností ke dni 20. 4. 2022. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne 5. 5. 2022. Ke dni postoupení činila dlužná částka 11 026,37 Kč. Žalovaný poté ničeho neuhradil. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána doporučeně dne 4. 8. 2022. Následně žalobkyně doplnila, že banka účtovala žalovanému v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami 3x 600 Kč na poplatku za zaslání upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přestože mu byla spolu s výzvou níže doručena na adresu trvalého pobytu dle evidence obyvatel dne 16. 2. 2023 postupem dle § 49 odst. 2, 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“). 3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a o.s.ř., neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili. 4. Smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne 12. 8. 2019 a dispozicemi ze dne 29. 11. 2019 k této smlouvě, Všeobecnými obchodními podmínkami a úrokovým lístkem, bylo prokázáno, že banka zřídila žalovanému běžný účet č. [bankovní účet], sjednán byl minimální zůstatek 500 Kč. Dále byl ke stejnému účtu sjednán kontokorentní úvěr„ Flexikredit“ s povoleným limitem 5 000 Kč, minimální měsíční kreditní příjem 50 % povoleného limitu, úroková sazba 21,99 % p.a.; úroková sazba ze splatného úvěru činila 24 % p.a., příp. oznámená výše; úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku činila 29 % p.a., příp. oznámená výše. Adresa trvalého bydliště žalovaného byla ve smlouvě uvedena v [obec], [ulice a číslo]. Adresa pro zaslání debetní karty žalovanému byla ujednána jako [ulice a číslo], [obec], korespondenční adresa [adresa]. 5. Upomínkami z 21. 11. 2020, 20. 12. 2020 a 19. 1. 2021 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného na korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě, tj. [adresa] k úhradě tehdy dlužné částky a vždy i poplatku 600 Kč za každou upomínku. 6. Výpisem banky z úvěrového účtu žalovaného bylo prokázáno, že jistina debetního zůstatku po splatnosti z běžného účtu převedený na úvěrový účet činila 8 515,97 Kč, poplatky 1 800 Kč a úroky z prodlení ke dni 20. 4. 2022 celkem 710,40 Kč. 7. Oznámením o vyčíslení dluhu ze dne 10. 2. 2021 bylo prokázáno, že banka žalovanému oznámila výši dluhu na úvěrovém účtu v částce 10 315,97 Kč. Výpovědí ze dne 21. 12. 2019 bylo prokázáno, že banka z důvodu nepovoleného debetního zůstatku vypověděla žalované smlouvu o běžném účtu s tím, že výpovědní doba skončí dne 29. 2. 2020. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek, dohodou a potvrzením o úplatě bylo prokázáno, že dne 13. 4. 2022 banka postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze smlouvy, včetně pohledávky vůči žalované. 9. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 26. 4. 2022 bylo prokázáno, že banka žalovanému oznámila postoupení pohledávky žalobkyni. 10. Předžalobní výzvou ze dne 3. 8. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení splatné pohledávky z úvěru, kterou vyčíslila částkou 14 974,32 Kč. <i>11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>12. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v celém rozsahu důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s bankou smlouvu o běžném účtu, následně jako úvěrovaná s bankou jako úvěrující uzavřela platně smlouvu o kontokorentním úvěru podle § 2395 a násl. o.z. a v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. účinným v době uzavření smlouvy. Žalovaný úvěr čerpal, avšak dostal se do nepovoleného záporného zůstatku, v důsledku čehož banka vypověděla smlouvu o běžném účtu a kontokorentním úvěru. Žalovaný tedy úvěr čerpal a ničeho nevrátil, a to ani po obdržení předžalobní výzvy. Následně banka platně pohledávku postoupila žalobkyni. Jelikož žalovaný dlužnou částku 8 515,97 Kč + 1 800 Kč na nákladech za 3 upomínky neuhradila, uložil jí toto včetně úroku z prodlení k úhradě soud. Žalobkyně má právo na vrácení nesplacené části úvěru, tedy jistiny a sjednaného poplatku, jakož i zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a smluvního úroku tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku. 15. Žalovaný je povinen žalobkyni nahradit náklady řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ta měla plný úspěch ve věci. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3x 100 Kč paušál za výše uvedené úkony (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z odměny advokátky a paušálních náhrad, tj. 252 Kč Celkem tak jsou náklady žalobkyně představovány částkou 2 252 Kč. 16. V souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. byla žalované stanovena patnáctidenní lhůta k plnění, a to z důvodu výše částky, kterou má zaplatit.