20 C 49/2023-30 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2022 zaplacení částky shora s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo k uzavření smlouvy, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit úroky ve výši 2 660 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek 7 600 Kč. Dále žalovaná zvolila doplňkovou službu životního pojištění za poplatek 464 Kč. Celkovou částku poskytnutých prostředků, úroků a odměny za administrativní činnost se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 578 Kč od 2. 10. 2014, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 5. 11. 2015. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, uhradila za celou dobu pouze 5 290 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Předžalobní výzva byla žalované zaslána. Kromě dlužné jistiny 13 710 Kč požadovala žalobkyně zaplatit též zákonné úroky z prodlení z této částky od 6. 11. 2015 do zaplacení, což za dobu do data postoupení pohledávky činí 5 818,71 Kč. 2. Dále žalobkyně tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo k uzavření další smlouvy, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit úroky ve výši 840 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč. Dále žalovaná zvolila doplňkovou službu životního pojištění za poplatek 174 Kč. Celkovou částku poskytnutých prostředků, úroků a odměny za administrativní činnost se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 183 Kč od 7. 8. 2014, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 10. 9. 2015. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, uhradila za celou dobu pouze 4 028 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Předžalobní výzva byla žalované zaslána. Kromě dlužné jistiny 1 972 Kč požadovala žalobkyně zaplatit též zákonné úroky z prodlení z této částky od 11. 9. 2015 do zaplacení, což za dobu do data postoupení pohledávky činí 861,64 Kč. 3. Žalovaná shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalované byla žaloba a výzva k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena na adresu jejího trvalého bydliště dne 11. 4. 2023, a to postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř.. Žalovaná se k věci ani k výzvě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila, proto soud jednal dle § 115a o.s.ř. a věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Žalovaná k věci ničeho neuvedla, po celé řízení byla pasivní. 5. Smlouvou o půjčce ([anonymizováno]) ze dne 31. 7. 2014 včetně smluvních podmínek, zařazením zákazníka do pojistného programu, kartou zákazníka z téhož dne bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se žalovanou v uvedený den uzavřela smlouvu, na jejímž základě tato poskytla žalované prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti. Žalovaná měla zaplatit za poskytnuté prostředky úroky 840 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 200 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč a pojištění 174 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. V čl. 1 smluvních podmínek byla ujednána zápůjční úroková sazba 23,72 % ročně (p.a.). Při jednání s poskytovatelem úvěru měla tvrdit žalovaná, že má dvě nezletilé děti, žije v nájemním bydlení, má u téhož věřitele aktivní půjčku, pobírá„ mateřskou“ 4 900 Kč, alimenty 3 500 Kč, příjmy jejího manžela jsou 16 629 Kč, uvedla měsíční výdaje na bydlení/inkaso 5 500 Kč, výdaje domácnosti 6 000 Kč + 7 000 Kč, splátky 1 800 Kč a 1 200 Kč, výdaje na telefon 200 Kč, celkem tedy 21 700 Kč, když příjmy celkem činily 25 029 Kč. Uvedené skutečnosti měl poskytovatel úvěru ověřit výměrou státní podpory, dokladem SIPO a nájemní/ubytovací smlouvou. Ověřena měla být i totožnost žalované, a to z jejího předloženého občanského průkazu. 6. Smlouvou o půjčce ([anonymizováno]) ze dne 25. 9. 2014 včetně smluvních podmínek, zařazením zákazníka do pojistného programu, kartou zákazníka z téhož dne bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se žalovanou v uvedený den uzavřela smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému prostředky ve výši 19 000 Kč, které žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti. Žalovaná měla zaplatit za poskytnuté prostředky úroky 2 660 Kč, poplatek za administrativní činnost 3 800 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 7 600 Kč a pojištění 464 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 578 Kč. V čl. 1 smluvních podmínek byla ujednána zápůjční úroková sazba 23,72 % ročně (p.a.). Při jednání s poskytovatelem úvěru měla žalovaná požadovat půjčku 20 000 Kč a tvrdit, že má dvě nezletilé děti, žije jako podnájemník, má u téhož věřitele aktivní půjčku, pobírá„ mateřskou“ 4 900 Kč, alimenty 3 000 Kč, další příjmy domácnosti měly být ve výši 20 847 Kč, uvedla měsíční výdaje domácnosti na bydlení/inkaso 5 500 Kč, výdaje domácnosti 6 000 Kč a 7 000 Kč, splátky 2 664 Kč, výdaje na telefon 200 Kč, celkem tedy 21 364 Kč, když příjmy celkem činily 28 747 Kč. Uvedené skutečnosti měl poskytovatel úvěru ověřit výměrou státní podpory, pracovní smlouvou či živnostenským listem, výpisem z účtu, výplatních pásek. Ověřena měla být i totožnost žalované, a to z jejího předloženého občanského průkazu. 7. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek z 15. 1. 2021 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem postupitele (poskytovatelem úvěru) ze dne 12. 2. 2021 odeslaným dle podacího lístku 15. 2. 2021. 8. Předžalobní výzva ze dne 10. 10. 2022 byla žalované zaslána dle podacího lístku dne 10. 10. 2022. 9. Žalovaná neprokázala, ba ani netvrdila, že by na žalobkyní tvrzený dluh, nad rámec 4 028 Kč a 5 290 Kč Kč, něčeho uhradila či že by její závazky již zanikly. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 1879 Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění do