9 C 26/2023-42 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 46 859 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 8. 3. 2019 smlouvu č. [bankovní účet], kterou se zavázala zřídit a vést žalovanému bankovní účet pod shora uvedeným číslem a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného ceníku produktů a služeb. Z důvodu podstatného porušení smluvních povinností spočívajícího ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl uhrazen v přiměřené době po jeho vzniku, bylo přistoupeno dne 25. 11. 2021 k odstoupení od výše uvedené smlouvy. Žalovaný ani poté dlužnou částku neuhradil, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 1 859 Kč na poplatcích po splatnosti. Dále původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 21. 12. 2019 smlouvu o povoleném debetu [číslo], jejíž součástí byly i obchodní podmínky banky. Věřitel se zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 45 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,9 % ročně a poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru. Původní věřitel své povinnosti splnil a žalovanému předmětný úvěr poskytl. Žalovaný tak měl možnost čerpat úvěr ve sjednané výši a vždy jej do této výše doplatit. Po dosažení této hranice byly další splatné transakce na účtu evidovány jako položky po splatnosti a jistina na účtu povoleného debetu se již nenavyšovala. Žalovaný dlužné částky nesplácel, proto banka v souladu s obchodními podmínkami přistoupila dne 24. 11. 2021 k okamžitému zesplatnění celé částky. Tato sestává z nesplacené jistiny 45 000 Kč, a na dlužných poplatcích 1 859 Kč. Dlužný kapitalizovaný smluvní úrok za období od 25. 11. 2021 do 14. 12. 2021 činí 3 247,20 Kč a dlužný kapitalizovaný zákonný úrok za období od 25. 11. 2021 do 14. 12.2021 částku 2 248,46 Kč. Žalovaný uvedený dluh neuhradil, ač byl k tomuto vyzván a bylo nabízeno i smírné řešení a možnost splacení ve splátkách. 2. Ve věci byl vydán Obvodním soudem pro Prahu 4 elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla Obvodním soudem pro Prahu 4 vyslovena místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Pardubicích jako soudu místně příslušnému. Toto usnesení spolu s žalobním návrhem bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 5. 12. 2022 Okresním soudem v Pardubicích byl žalovaný usnesením ze dne 17. 1. 2023 č.j. [číslo jednací] vyzván, aby se vyjádřil jak k žalobě, tak k navrhovanému postupu, tj. rozhodnutí bez nařízení jednání. Doručeno bylo postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Žalovaný se ve stanovené lhůtě ani do současné doby nevyjádřil, soud proto po daném poučení rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř. na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila svůj souhlas již v žalobním návrhu. 3. Smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 8. 3. 2019 uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, měl soud prokázáno, že uvedená společnost se zavázala zřídit žalovanému účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal udržovat na účtu kladný zůstatek. Dne 21. 12. 2019 byla uzavřena smlouva o povoleném debetu na tomto běžném účtu, kterou se banka zavázala poskytnout klientovi úvěr ve formě možnosti přečerpání na účtu, celková výše debetu byla dohodnuta 45 000 Kč a výše úrokové sazby 21,9 % ročně. Žalovaný se smluvně zavázal vrátit bance poskytnuté prostředky, uhradit úroky a sjednané poplatky, jejichž výše byla ve smlouvě uvedena. Celková splatná částka měla být 57 918,40 Kč. Žalovaný byl oprávněn čerpat povolený debet nepřetržitě vždy nejdéle po dobu jednoho roku a oprávněn kdykoliv jej zcela nebo částečně splatit 4. Z výpisu povoleného debetu bylo zjištěno, že dlužná částka na jistině činila 45 000 Kč, na smluvním úroku 3 247,20 Kč a na zákonném úroku z prodlení 2 248,46 Kč. Splacena byla částka 6 159,28 Kč na úroky po splatnosti. 5. Z prohlášení o okamžité splatnosti debetu na běžném účtu a výzvy k úhradě ze dne 24. 11. 2021 bylo zjištěno, že k uvedenému dni banka ukončila oprávnění žalovaného čerpat úvěr a již vyčerpanou částku úvěru, včetně závazků souvisejících s vedením běžného účtu prohlásila za okamžitě splatné, s tím že dluh činí 52 354,66 Kč a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě. 6. Z odstoupení od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb č. [bankovní účet] ze dne 25. 11. 2021 bylo zjištěno, že z důvodů porušení smluvních podmínek bude účinnost smlouvy ukončena ke dni 10. 12. 2021 a po jejím ukončení bude uvedený účet uzavřen. 7. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne 10. 1. 2022 a vyzván k úhradě. Předžalobními výzvami ze dne 4. 2. 2022 zaslanými na trvalou i přechodnou adresu žalovaného, byl upozorněn i na možnost žalobkyně uplatnit dluh žalobou u soudu a o zvýšených nákladech řízení. 8. Podle § 2662 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 9. Podle § 2665 o.z. ujednají-li si strany, že ten kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 10. Soud proto věc posuzoval dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále jen o.z.), upravující smlouvy o úvěru a zákona [číslo] Sb. o spotřebitelském úvěru. 11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr dle § 86 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., soud proto považoval smlouvy za platně uzavřené. 15. Bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru (o povoleném debetu), na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve smluvené výši 45 000 Kč a žalovaný se zavázal dohodnutou částku splácet. Dále bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal, avšak nesplácel. [právnická osoba] proto využila svého oprávnění, které jí dávají úvěrové podmínky, jež jsou součástí úvěrové smlouvy a úvěr zesplatnila, přičemž žalovaného písemně o tomto vyrozuměla a vyzvala ho k zaplacení dlužného zůstatku. Podle § 1879 o.z. postoupila společnost [právnická osoba] svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, postoupení žalovanému oznámila a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky, stejně tak učinila i žalobkyně v předžalobní výzvě ze dne 24. 3. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh nezaplatil, domáhala se žalobkyně zaplacení nejen smluvních úroků, ale též i úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil povinnosti ze smlouvy a nevrátil žalobkyni řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky, uložil soud žalovanému, aby žalobkyni zaplatil částku 45 000 Kč představující nesplacenou jistinu a částku 1 859 představující dlužné poplatky. Rovněž tak byly k datu 14. 12. 2021 přiznány kapitalizované úroky, a to jak smluvní ve výši 3 247,20 Kč (21,9 % ročně za období od 25. 11. 2021 do 14. 12. 2021), tak i zákonné ve výši 8,50 % ročně od 25. 11. 2021 do 14. 12. 2021 ve výši 2 248,46 Kč a ode dne následujícího tj. od 15. 12. 2021 dosud nevyčíslené až do zaplacení vždy z částky 45 000 Kč, jak je ve výroku I. uvedeno. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuváděl ani netvrdil, že by smlouvu neuzavřel či dlužnou částku uhradil, žádné důkazy nenavrhl. Žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní legitimaci k vedení sporu smlouvou o postoupení pohledávek spolu s oznámením žalovanému, žalovaná částka jí proto byla přiznána. 16. Nárok na náhradu nákladů řízení soud posoudil dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představuje odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 500 Kč tj. částku 1 500 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč (§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.), 21% DPH ve výši 378 Kč a uhrazený soudní poplatek 1 875 Kč Celkem tak náhrada přiznaných nákladů řízení činí částku 4 053 Kč, která byla žalobkyni přiznána. Soud nezjistil, a žalovaný netvrdil, žádné mimořádné okolnosti, pro které by neměla být náhrada nákladů řízení výjimečně žalobkyni přiznána.