9 C 9/2023-42 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou dne 22. 8. 2022 domáhal u Okresního soudu v Chrudimi po žalované zaplacení celkové částky 32 800 Kč s úroky z prodlení. Okresnímu soudu v Pardubicích byla věc postoupena vzhledem k místní příslušnosti dle bydliště žalované. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne 20. 12. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě půjčil žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti, což stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se zavázala zaplatit i úrok ve výši 1 600 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 240 Kč, poslední splátka měla být zaplacena 15. 6. 2021. Ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky byla tak žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl požadovat uhrazení celé zbývající částky a úroky z prodlení. Žalovaná na uvedenou pohledávku uhradila pouze částku 3 200 Kč. Ke dni postoupení pohledávky činila její výše bez příslušenství částku 14 768 Kč, její příslušenství tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobce uvedl, že po žalované požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované ve výši 4 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to kapitalizovaným ve výši 226,60 Kč za období od 16. 6. 2021 do 7. 1. 2022 a ode dne následujícího, tj. od 8. 1. 2022 do zaplacení spolu se zákonnou sazbou 8,25 % ročně z částky 4 800 Kč. 2. Dále uvedl, že již dne 16. 9. 2019 uzavřela žalovaná s jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 61 000 Kč, které se zavázala vrátit spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 10 370 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 12 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek 34 770 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v 80 týdenních splátkách po 1 480 Kč, poslední splátka měla být zaplacena 29. 3. 2021. Ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky byla tak žalovaná v prodlení. Žalovaná na uvedenou pohledávku uhradila pouze částku 33 000 Kč. Ke dni postoupení pohledávky činila její výše bez příslušenství částku 88 740 Kč, její příslušenství tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobce uvedl, že po žalované požaduje i v tomto případě pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované ve výši 28 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to kapitalizovaným ve výši 1 822,33 Kč za období od 30. 3. 2021 do data postoupení pohledávky, tj. do 7. 1. 2022 a ode dne následujícího, tj. od 8. 1. 2022 do zaplacení spolu se zákonnou sazbou 8,25 % ročně z částky 28 000 Kč. 3. Pohledávky z výše uvedených smluv včetně příslušenství byly postoupeny žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2022 s účinností k témuž datu a žalovaná byla o tomto písemně vyrozuměna dopisem ze dne 7. 1. 2022. 4. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalované zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření, jak k žalobě, tak i k navrhovanému postupu, a doručeno bylo dne 16. 2. 2023. 5. Soud ve věci rozhodl dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) bez nařízení ústního jednání. Žalobce vyjádřil svůj souhlas s takovýmto postupem již v žalobním návrhu a žalovaná, ač byla usnesením soudu ze dne 27. 1. 2023 vyzvána ke sdělení svého stanoviska, se však nevyjádřila, soud proto předpokládal, že po daném poučení s navrhovaným postupem souhlasí. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 20. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná se společností [právnická osoba] uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které si půjčila částku 8 000 Kč a zavázala se úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 1 600 Kč, administrativním poplatkem rovněž 1 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, celkem tak zaplatit 14 400 Kč v 60 týdenních splátkách po 240 Kč. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 16. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalované byl společností [právnická osoba] poskytnut úvěr ve výši 61 000 Kč, který se zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 10 370 Kč, administrativním poplatkem 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 34 770 Kč, celkem tak uhradit 118 340 Kč v 80 týdenních hotovostních splátkách ve výši 1 480 Kč. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 bylo zjištěno, že uvedeného dne bylo žalované sděleno, že předmětné pohledávky byly postoupeny žalobci a zároveň byla vyzývána k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 103 508 Kč bez příslušenství ve lhůtě 10 dnů. 9. Předžalobní výzvou ze dne 14. 4. 2022 byla žalovaná vyzývána právním zástupcem žalobce k zaplacení dlužné částky do 29. 4. 2022, poučena o možnosti dlužnou částku uznat a dále ji splácet i o možnosti žalobce následně uplatnit pohledávky u soudu. 10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. je žalovaný povinen vrátit to, co obdržel a dosud nevrátil, tedy majetkových prospěch získaný bez právního důvodu. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce před poskytnutím peněžních prostředků ověřil úvěruschopnost žalované poskytnuté peněžní prostředky splácet, když z karty žalované jako zákaznice vyplývá, že byl zjištěn a ověřen příjem žalované a rovněž i její výdaje jak na bydlení, osobní výdaje, tak i splátky předchozí. Žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobce jednak částku ve výši 8 000 Kč a dále částku 61 000 Kč, které se zavázala splácet a splatit spolu s dohodnutými poplatky a úroky. Uhradila však pouze na první úvěr částku 3 200 Kč a na druhý částku 33 000 Kč. Žalobce požadoval po žalované pouze vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu částek, které byly zapůjčeny a které byly vráceny. Jednak požadoval částku 4 800 Kč, když byla zapůjčena částka 8 000 Kč a vrácena částka 3 200 Kč. Dále požadoval částku 28 000 Kč, když byla zapůjčena částka 61 000 Kč a vrácena částka 33 000 Kč. Tomuto návrhu bylo soudem vyhověno, neboť žalovaná získala v této výši neoprávněný majetkový prospěch, který je povinna vrátit. Celkově je tak povinna žalobci vrátit částku 32 800 Kč (4 800 Kč 28 000 Kč). Rovněž je povinna uhradit žalobci i úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně, a to z jednotlivých dlužných částek od 8. 1. 2022 do zaplacení tak, jak je ve výroku I. uvedeno. Za období předchozí tj. od 16. 6. 2021 do data postoupení, tj. 7. 1. 2022 byly úroky již kapitalizovány (vypočteny) částkou 226,60 Kč u první smlouvy a od 30. 3. 2021 do 7. 1. 2022 částkou 1 822,33 Kč u smlouvy druhé, které je žalovaná také uhradit. Žalobce je ve věci rovněž aktivně legitimován, když mu byla pohledávka postoupena a žalovaná byla o postoupení informována. 14. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení, která je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 312 Kč, paušální náhradě ve výši 1 500 Kč, tj. 3 x 300 Kč (návrh ve věci samé, právní zastoupení a výzva k plnění), 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 1 a 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. Dále 21% DPH ve výši 378 Kč (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.) Celkem se tak jedná o částku 3 490 Kč, která byla přiznána, neboť šlo o náklady žalobcem účelně vynaložené. Soud nezjistil a žalovaná netvrdila žádné okolnosti mimořádného zřetele hodné, pro které by náhrada nákladů řízení neměla být žalobci přiznána. 15. S ohledem na skutečnost, že tato lhůta byla požadována v žalobním návrhu a s ohledem na výši žalované částky soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. lhůtu k plnění v délce 15 dnů.