10 C 74/2024-68 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z žalované částky jdoucím od , datum, do zaplacení. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Úroky úvěru měly být žalovaným žalobkyni hrazeny v měsíčních splátkách , částka, vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému první upomínku ze dne , datum, a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradil, žalobkyně proto zaslala žalovanému druhou upomínku ze dne , datum, . I přes zaslání několika upomínek tak nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne , datum, . Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru, a vyzvala žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení, (zesplatnění ze dne , datum, ). Do dne podání žaloby žalovaný dlužnou částku ve výši , částka, neuhradil.2. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ho poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému včetně žaloby doručeno dne , datum, , přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalovanému za doručené v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalovaného evidovanou v centrální evidenci obyvatel.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně již v žalobě souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř., nevyjádřil, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.4. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , Žádostí o doplňkové služby PODPORA, Předsmluvními informacemi, Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele - Příloha č. , hodnota, úvěrové smlouvy, Žádostí o doplňkové služby PODPORA, Smlouvou o zřízení Doplňkové služby PODPORA ze dne , datum, , Potvrzením o verifikační platbě, Dokladem o bezhotovostním vyplacení úvěru, Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne , datum, s podacím lístkem, bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, žalovanému byl poskytnut úvěr (dále jen „Úvěr“) ve výši , částka, , a to tak, že částka , částka, byla dne , datum, vyplacena na účet žalovaného, částka , částka, byla vyplacena na základě žádosti žalovaného ve prospěch věřitele CFIG za účelem úplné úhrady předchozího závazku ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, a částka , částka, byla na základě žádosti žalovaného vyplacena ve prospěch věřitele na náklady poskytovatele vyplývající z čl. 4.8 úvěrové smlouvy. Úvěr se žalovaný zavázal žalobkyni splácet v pravidelných 72měsíčních splátkách, jejichž výše činila , částka, , splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce, celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná dne , datum, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,83 % ročně, RPSN ve výši 39,96 %. Na základě žádosti žalovaného o doplňkové služby PODPORA byla uzavřena i Smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA. Žalovaný svoji splátkovou povinnost neplnil, přes upomínky ze dne , datum, , , datum, , které byly s nákladem , částka, a , částka, , dlužnou částku nevyrovnal, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru v souladu s čl. V, bod 5.5 Smlouvy, kdy pohledávka žalobkyně činila na jistině , částka, . Na poskytnutý úvěr žalovaný uhradil celkem , částka, . Posouzením úvěruschopnosti žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bez vyživovacích povinností, s příjmem ve výši , částka, , jeho náklady na bydlení činily , částka, , pravidelné finanční závazky neměl, sázky měsíčně ve výši , částka, . Žalovaný neměl žádný záznam centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, databázi odcizených dokladů, SOLUS, REPI, AML a AML/CFT, interní databázi žalobkyně, jak bylo doloženo výstupy z těchto databází. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu, příjmy žalovaného ze zaměstnání byly doloženy výplatními páskami z období od 11-12/2022 a 1/2023, byla ověřena existence běžného účtu žalovaného u Air bank, a.s. za období od , datum, do , datum, . Dopisem z , datum, byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně písemně žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky jistiny s příslušenstvím, a to do , datum, . Žalovaný na svůj dluh ani přes předžalobní výzvu ničeho neuhradil.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od , datum, a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z , datum, ve věci vedené pod sp. zn. C-679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v , adresa, (Česká republika) ze dne , datum, , došlým Soudnímu dvoru dne , datum, , který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úře