118 C 18/2023-37 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se proti žalované domáhal žalobou doručenou soudu dne 11. 9. 2023 zaplacení celkem částky 20 510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,25% denně od 11. 1. 2023 do zaplacení. Tvrdil, že účastníci dne 11. 11. 2022 uzavřeli smlouvu o zápůjčce, žalobce přenechal žalované částku 20 510 Kč v hotovosti ke dni uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku v měsíčních splátkách po 1 710 Kč měsíčně vždy k 10. dni v měsíci počínaje lednem 2023. Současně byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25% denně. Žalovaná nezaplatila ani jednu splátku, dostala se tak do prodlení, a proto žalobce požadoval po předchozí předžalobní výzvě po žalované zaplacení dlužné jistiny a smluvního úroku z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalovaná se k jednání soudu dne 26. 4. 2024 bez omluvy nedostavila, její předvolání soud považoval za doručené dnem 3. 3. 2024, tedy 10. den od uložení na adrese uvedené žalovanou (, adresa, ). Za této situace soud věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Ještě před zahájením jednání žalobce vzal žalobu zpět v části týkající se smluveného úroku z prodlení ve výši 0,25% denně a požadoval pouze zákonný úrok z prodlení, proto soud v rozsahu provedeného zpětvzetí řízení zastavil dle § 96 odst. 1 o.s.ř., aniž by bylo nutné vyžadovat souhlas žalované (výrok I.).5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.7. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Z listiny nazvané Smlouva o zápůjčce finančních prostředků hotovostní poskytnutí, vrácení ve splátkách bylo zjištěno, že dne 11. 11. 2022 žalobce, coby zapůjčitel poskytl žalované, coby vydlužiteli, částku 20 510 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit ve splátkách ve výši 1 710 Kč vždy do každého 10. dne v měsíci počínaje měsícem lednem 2023 do úplného zaplacení. Zápůjčka byla poskytnuta jako bezúročná a pro případ, že by se dostala žalovaná do prodlení s úhradou, byť jen jedné splátky či její části, stává se dluh bez dalšího splatným a žalobce je oprávněn požadovat zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,25% z dlužné částky jistiny za každý započatý den prodlení.11. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud ke skutkovému a právnímu závěru, že žalobní návrh je důvodný. Soud měl předloženými listinnými důkazy –smlouvou o zápůjčce - za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o.z. a žalobce žalované poskytl částku 20 510 Kč v hotovosti. Žalovaná v řízení netvrdila, že by k uzavření smlouvy nedošlo, nebo že by dluh ke dni vyhlášení rozsudku již neexistoval, neboť jej splatila, nedostavila se k jednání soudu, nevyjádřila se k žalobě, proto soud žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit dlužnou částku, která představuje celou zápůjčku 20 510 Kč, když v řízení nebylo tvrzeno, že by na tuto zápůjčka žalovaná poskytla jakoukoliv splátku. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu, proto soud žalované podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. uložil zaplatit i úrok z prodlení v zákonné výši ze žalované jistiny (výrok I.).12. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 026 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalované nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 026Kč.13. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., třídenní.