15 C 38/2024-49 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 16 825,95 Kč představující nesplacenou jistinu revolvingového úvěru, který žalovaný uzavřel dne 13. 3. 2022 s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , Anonymizováno, . Dle smlouvy č. , hodnota, byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Žalovaný čerpal prostředky z tohoto úvěru, avšak nesplácel je v souladu se sjednanými podmínkami. Dle čl. 5 smlouvy se žalovaný zavázal hradit pravidelné měsíční splátky ve výši minimálně 5 % z čerpané částky. Žalovaný přestal úvěr splácet a ke dni 31. 3. 2023 byl úvěr prohlášen za splatný. Od tohoto dne je žalobce oprávněn požadovat úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z nesplacené jistiny ve výši 16 825,95 Kč, dále kapitalizované úroky ve výši 2 698,91 Kč a 1 090,32 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobce rovněž požadoval úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 482 Kč. Částka 2 803,24 Kč představuje smluvní pokutu z nesplacené jistiny za období od 15. 3. 2023 do 29. 8. 2023, tedy do dne předcházejícího dni podání žalobního návrhu.2 Dále žalobce tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovaným nabyl od úvěrujícího smlouvou o postoupení pohledávek.3 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.4 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o úrocích, vrácení úvěru ve splátkách, ujednání o smluvní pokutě a poplatcích.5 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8 Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9 Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.10 Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr; vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující před podpisem smlouvy o úvěru se zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem.11 Smlouvu o úvěru soud posoudil jako platnou.12 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení jistiny, úroku z jistiny, poplatků. Požadovaná plnění jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatků, úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku.13 Úroky byly ve smlouvě sjednány ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši úvěru a délce poskytnutí peněz (přiměřeně k tomu i viz § 1802 občanského zákoníku).14 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy.15 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu s § 168 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.16 Pokud jde o započtení plnění učiněných žalovaným, vyšel soud z ustanovení § 1932 občanského zákoníku a uzavírá, že věřitelem provedený zápočet tohoto plnění tomuto ustanovení odpovídá.17 Přiznaná plnění pak náleží žalobci, jako aktuálnímu věřiteli (§ 1879 a násl.), který nabyl pohledávku na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky.18 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud ve věci aplikoval § 14b odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení (dále jen „vyhláška“). Jde totiž o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalovanému právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem 805 Kč a odměnou advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 3 x 300 Kč za převzetí zastoupení advokátem, sepis žaloby, odeslanou upomínku, a paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za výše specifikované úkony, 3 x 100 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).19 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně.20 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).21 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).22 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.