15 C 62/2024-51 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku 13 078,40 Kč s příslušenstvím, které tvoří úrok z prodlení v zákonné výši z částek a za doby uvedené ve výroku I. rozsudku, a to za neoprávněně odebraný zemní plyn za období od 24. 10. 2020 do 3. 5. 2023. Tvrdil, že je provozovatelem distribuční soustavy a na základě smlouvy o distribuci plynu, uzavřené mezi ním a obchodníkem s plynem, je povinen zajišťovat pro obchodníka distribuci do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem a odběrateli. Žalovaná v době užívání odběrného místa na adrese , adresa, neměla ode dne 23. 10. 2020 pro dané odběrné místo uzavřenu smlouvu na dodávky plynu s jakýmkoli obchodníkem s plynem. Žalovaná dále v době užívání uvedeného odběrného místa neměla uzavřenou smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy, přitom byla uživatelkou odběrného místa. Množství neoprávněně odebraného plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z údajů zaznamenaných při demontáži plynoměru dne 3. 5. 2023 (773 m³) a stavem měřidla ke dni 23. 10. 2020, kdy s účinností ode dne 24. 10. 2020 byla pro zmíněné odběrné místo uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu mezi obchodníkem s plynem a žalovanou se stavem měřidla 488 m³. Žalovaná následně dne 16. 10. 2023 svůj dluh z titulu neoprávněného odběru uznala, zaplatila však toliko částku 1 000 Kč.2 Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.3 Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a občanského soudního řádu, neboť byly splněny veškeré předpoklady dané tímto ustanovením.4 Podle § 74 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb. energetického zákona neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, a dle písm. b) téhož ustanovení odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.5 Podle § 74 odst. 3 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb. neoprávněnou přepravou plynu je využití služby přepravy plynu bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.6 Podle § 74 odst. 7 zák. č. 458/2000 Sb. při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.7 Práva a povinnosti smluvních stran jsou upraveny ve zvláštním právním předpise, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a který obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr plynu a proto soud předmětný spor posoudil podle tohoto zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon. V daném případě jde ozvláštní typ odpovědnosti v případě neoprávněného odběru plynu, která se řídí energetickým zákonem, jde o objektivní odpovědnost, tedy o odpovědnost toho, kdo příslušnou energii spotřeboval. Zde soud odkazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1102/2006, 25 Cdo 229/2008, 25 Cdo 1229/2002, 25 Cdo 916/2005, 25 Cdo 2412/2009 a 25 Cdo 2768/2004.8 Pokud odběr plynu na odběrném místě probíhá bez uzavření závazkové vztahu, jedná se dle § 74 odst. 1, písm. a), b) energetického zákona o neoprávněný odběr plynu a následně dle § 74 odst. 3, písm. a) energetického zákona o neoprávněnou distribuci plynu. Při tomto neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu nedochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka s plynem, neboť se jedná o odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Z technického hlediska totiž nelze fakticky zabránit odběru plynu, dokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde k jeho demontáži a zaslepení přípojky plynu mechanickými prostředky. Neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobci.9 Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná odebírala plyn bez právního důvodu minimálně po dobu od 24. 10. 2020 do 3. 5. 2023.10 Žalovaná dluh 8. 10. 2018 uznala. Musela by tedy ve smyslu § 2053 občanského zákoníku pro úspěch ve věci prokázat, že uznaný dluh neexistuje (tedy že vůbec nevznikl, či již zanikl). To neučinila.11 Současně uložil žalované zaplatit žalobci i úroky z prodlení s odkazem na § 1970 občanského zákoníku.12 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, představovaných soudním poplatkem 800 Kč, odměnou advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. v rozsahu 3 x 1 660 Kč za převzetí zastoupení advokátem, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby. Dále paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. za výše specifikované úkony, tedy 3 x 300 Kč a dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce.13 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalované před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).14 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.