17 C 374/2023-116 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu celkem 423 300 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že od prosince 2018 vykonával trest odnětí svobody ve Věznici , adresa, . Zde byl od 17. 6. 2019 pracovně zařazen ve vězeňské kuchyni (kuchyně pro odsouzené) – pracoviště 105, kde mu byla s účinností od 1. 4. 2020 stanovena měsíční odměna ve výši 7 300 Kč. Dne 14. 5. 2020 mělo být u žalobce provedeno orientační toxikologické vyšetření na přítomnost omamných a psychotropních látek, které odmítl. Toto bylo následně provedeno dne 15. 5. 2020 s pozitivním výsledkem na látku metamfetamin, což bylo pro žalobce velkým překvapením, neboť vědomě, o své vůli, předmětnou zakázanou látku neužil. Tato mu musela být jinou osobou vpravena do jídla, pití, či jinak podstrčena. Věznice , adresa, se však možným protiprávním postupem jiné osoby nezabývala a žalobce potrestala umístěním na „izolaci“ v době od 14. 5. 2020 do 8. 6. 2020 (od 2. 6. 2020 do 8. 6. 2020 byl na cele sám a bylo mu zamezeno otevírání okna a větrání). Proti žádnému z rozhodnutí o uložení kázeňského trestu (ze dne 25. 5. 2020 a 5. 6. 2020) žalobce stížnost nepodal. Dne 28. 5. 2020 byl žalobce vyřazen z pracoviště kuchyně a až do doby výstupu z výkonu trestu (2. 11. 2023) nebyl pracovně zařazen. Jiní odsouzení, též pozitivně testovaní na přítomnost metamfetaminu, přitom z pracoviště vyřazeni nebyli (např. , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , Anonymizováno, , , jméno FO, , adresa, , jméno FO, ), což nasvědčuje nerovnému zacházení s odsouzenými ze strany Věznice , adresa, .Umístnění na izolaci ve dnech od 14. 5. 2020 do 8. 6. 2020 (včetně souvisejících omezení) považoval žalobce za nesprávné a nezákonné rozhodnutí, za které požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši 124 000 Kč, a to za prvních 19 dnů po 4 000 Kč/1 den a za dalších 6 dnů po 8 000 Kč/1 den (na izolaci byl sám od 2. 6. 2020, navíc neměl možnost otevírat okno a větrat, ačkoli se tohoto domáhal).Nesprávným a nezákonným vyřazením z pracoviště kuchyně a následným nepřidělením práce pak žalobci vznikla i majetková újma ve výši 299 300 Kč spočívající v ušlé mzdě za dobu od 28. 5. 2020 do 2. 11. 2023, tj. za 41 měsíců po 7 300 Kč. Za nezákonný tento postup považoval žalobce proto, že pokud byl pracovně zařazen a mohl pracovat, byla žalovaná povinna mu toto umožnit. Pracovní návyky jsou totiž jedním z nástrojů nápravy odsouzeného a dosažená mzda může sloužit k náhradě škody, kterou odsouzený event. způsobil. Přemístění žalobce do Věznice , adresa, – , jméno FO, od 8. 6. 2020 do 25. 8. 2020 bylo v rozporu s právním předpisem, neboť v této nebyl žalobce vyslýchán (vyslechnut již byl 3. 6. 2020 a 25. 11. 2021) a nebyl tedy naplněn důvod pro přemístění za účelem provádění úkonů v rámci běžícího trestního řízení. Účel, resp. prohloubení výchovného vlivu výkonu trestu nemůže být naplňován tehdy, pokud je odsouzený přemístěn do věznice, kde již jeho zaměstnávání možné není. Takto byl žalobce přemístěn dne 27. 8. 2020 do Věznice , adresa, , kde nebyl zaměstnán, přičemž žádný výchovný vliv, kterého by mělo být tímto přemístěním dosaženo, žalovanou specifikován nebyl. Pokud ve Věznici ve , adresa, (do této byl přemístěn z Věznice , adresa, ) žalobce chodil do školy, bylo tomu tak proto, že zde nemohl pracovat.K žalovanou vznesené námitce promlčení žalobce uvedl, že u nemajetkové újmy by mělo být vycházeno z obecné tříleté promlčecí lhůty. Ohledně majetkové újmy nárok uplatnil 28. 5. 2023 a žalobu podal do šesti měsíců od tohoto data. Navíc požadovaná částka sestává z jednotlivých měsíčních plnění, ohledně kterých běží promlčecí lhůta samostatně. Ani jeden z nároků tak nemůže být promlčen.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žalobního návrhu v celém rozsahu. Potvrdila, že dne 28. 5. 2023 jí byla prostřednictvím , Jméno advokátky, doručena žádost žalobce o náhradu škody a nemajetkové újmy v částce 386 800 Kč. K žádosti bylo připojeno usnesení Okresního soudu v Pardubicích č.j. 17 Nc 7001/2022 – 7, které nebylo ani k výzvě žalované doplněno plnou mocí udělenou žalobcem dané advokátce pro předběžné projednání jeho nároku a ani jinými důkazy k prokázání existence tvrzeného nároku. Mimosoudní projednání nároku tak bylo ukončeno s tím, že tento nebyl řádně uplatněn k tomu oprávněnou osobou.Žalovaná potvrdila, že žalobce byl pracovně zařazen od 17. 6. 2019 do 28. 5. 2020 na pracovišti kuchyně pro odsouzené. Odtud byl dne 28. 5. 2020 vyřazen z důvodu vedení kázeňského řízení proti jeho osobě (dne 14. 5. 2020 se odmítl podrobit orientačnímu toxikologickému vyšetření a dne 15. 5. 2020 byla orientačním toxikologickým testem u žalobce prokázána přítomnost metamfetaminu). Za odmítnutí vyšetření dne 14. 5. 2020 byl žalobci dne 25. 5. 2020 uložen kázeňský trest (celodenní umístění do uzavřeného oddílu na 20 dnů nepodmíněně – sp. zn. , var. symbol, ). Za přítomnost návykových látek byl žalobci dne 5. 6. 2020 uložen kázeňský trest (celodenní umístění do uzavřeného oddílu na 20 dnů nepodmíněně – sp. zn. , var. symbol, ). Ani proti jednomu z daných rozhodnutí nepodal žalobce stížnost, ačkoli tak učinit mohl, nevyužil tedy v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků k ochraně jeho práv, které mu zákon poskytuje a již proto mu nárok na náhradu škody nemohl vzniknout (§ 8 odst. 3 z.č. 82/1998 Sb.). Od 14. 5. 2020 byl tak žalobce umístěn na samostatné ubytování, odkud byl dne 8. 6. 2020 přemístěn do Vazební věznice , adresa, – , jméno FO, . Následná stížnost žalobce ze dne 16. 2. 2021 podaná na Generální ředitelství Vězeňské služby ČR, která se mimo jiné týkala skutečností, jež jsou předmětem tohoto sporu, byla vyhodnocena jako nedůvodná, což bylo žalobci sděleno podáním ze dne 29. 4. 2021. Uvedená rozhodnutí nebyla jako pravomocná zrušena či změněna příslušeným orgánem, v důsledku čehož je nelze považovat za nezákonná ve smyslu § 8 odst. 1 z.č. 82/1998 Sb. Konečně ohledně žalobcem tvrzenému nároku na nemajetkovou újmu vznesla žalovaná námitku promlčení s tím, že tento nebyl uplatněn v zákonné šestiměsíční lhůtě, když k újmě mělo dojít v období do 8. 6. 2020, přičemž žádost o odškodnění byla žalované doručena až dne 28. 5. 2023 (§ 32 odst. 3 z.č. 82/1998 Sb.).Ohledně nároku na náhradu škody za ušlou mzdu v důsledku vyřazení žalobce z pracoviště kuchyně vznesla žalovaná též námitku promlčení s tím, že k vyřazení žalobce došlo dne 28. 5. 2020, nárok z tohoto titulu byl u žalované uplatněn dne 28. 5. 2023. Od tohoto data došlo k stavení promlčecí lhůty dle § 35 odst. 1 z.č. 82/1998 Sb., nejdéle na dobu 6 měsíců, a nejzazším termínem pro podání žaloby tak byl den 28. 11. 2023, přičemž řízení bylo u soudu zahájeno až dne 29. 11. 2023. Navíc byl z daného titulu u žalované uplatněn nárok ohledně částky 262 800 Kč, namísto žalobou uplatněných 299 300 Kč. Ohledně částky 36 500 Kč tak u žalované nárok vůbec uplatněn nebyl, tedy nebyla splněna obligatorní podmínka pro podání žaloby.3. Usnesením Okresního soudu v Pardubicích č.j. 17 Nc 7001/2022 – 7 ze dne 30. 3. 2022 bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu a pro sepis žaloby a následující řízení ustanovena zástupkyně, advokátka , Jméno advokátky, .4. Dopisem ze dne 28. 5. 2023 , Jméno advokátky, jménem žalobce uplatnila u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 124 000 Kč (za umístnění žalobce na izolaci v období od 14. 5. 2020 do 8. 6. 2020) a majetkové újmy ve výši 262 800 Kč (jako náhradu mzdy za dobu od 28. 5. 2020 do 28. 5. 2023, tj. 36 měsíců po 7 300 Kč). Celkem se jednalo o částku 386 800 Kč.Přijetí žádosti o odškodnění dne 28. 5. 2023 bylo žalovanou potvrzeno dopisem ze dne 29. 5. 2023 adresovaným , Jméno advokátky, .Přípisem ze dne 4. 9. 2023 byla , tituly před jménem, , jméno FO, vyzvána k předložení plné moci pro zastupování žalobce a dalších důkazů k posouzení uplatněného nároku.Dopisem ze dne 8. 3. 2024 bylo , tituly před jménem, , jméno FO, žalovanou sděleno, že s ohledem na nepředložení plné moci pro zastupování žalobce a nedoložení odpovídajících důkazů nebyl nárok považován za řádně uplatněný k tomu oprávněnou osobou, v důsledku čehož nemohlo být přistoupeno k jeho věcnému projednání.5. Dle potvrzení Vězeňské služby ČR ze dne 23. 12. 2019 byla žalobci s účinností od 1. 1. 2020 stanovena odměna za práci ve výši 7 300 Kč měsíčně.6. Dle sdělení Vazební věznice , jméno FO, byl žalobce v této umístěn z důvodu koluzní vazby od 8. 6. 2020 do 25. 8. 2020, přičemž nebyl pracovně zařazen.Ze zprávy Věznice , adresa, soud zjistil, že v této byl žalobce umístěn od 27. 8. 2020 do 2. 9. 2021, přičemž nebyl pracovně zařazen (byl veden jako čekatel na vhodné pracovní zařazení), když pracovní pozice pro odsouzené jsou početně omezeny a pracovní zařazení ovlivňuje značné množství faktorů.Zprávou Věznice , adresa, vzal soud za prokázané, že do této byl žalobce přemístěn dne 3. 9. 2021. Věznění bylo ukončeno dne 2. 11. 2023. Žalobce nebyl pracovně zařazen z důvodu zařazení do vzdělávacích programů.7. Z vy