18 C 104/2024-38 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 14. 1. 2024 domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 144 716 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena dne 4. 8. 2019 smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 192 544 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v 72měsíčních splátkách po 4 671 Kč s tím, že první splátka byla splatná dne 4. 9. 2019 a každá další vždy k 4. dni v měsíci. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy o úvěru neplnil a dostal se do prodlení od splátky splatné 4. 12. 2022, proto žalobkyně v souladu se smlouvou úvěru tuto smlouvu zesplatnila ke dni 5. 5. 2023. Dlužná částka představuje tedy- dlužnou jistinu do zesplatnění ve výši 17 065 Kč- dlužnou jistinu po zrušení smlouvy ve výši 102 393,82- smluvní pokutu v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši 22 962,18 Kč- úrok z prodlení ve výši 837Kč- účelně vynaložené náklady na odeslání upomínky ve výši 200 Kč- smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátek ve výši 1 258 KčDo současné doby žalovaný ani přes opakované výzvy i předžalobní výzvu dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, účastníci se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemají námitek.4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 122 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 téhož ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.9. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.13. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav:14. Z Úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 4. 8. 2019, dodatku k úvěrové smlouvě ze dne 26. 4. 2021, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi věřitelem společností , právnická osoba, ., dlužníkem , jméno FO, , smlouva o úvěru za účelem pořízení automobilu Ford Mondeo Kombi, výše úvěru byla sjednána ve výši 192 544 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 0 % p.a., úvěr měl být vrácen v 72 měsíčních splátkách po 4 671 Kč ke každému 4. dni v měsíci bankovním převodem, první splátka byla dne 4. 9. 2019. Dodatkem k úvěrové smlouvě byla změněna výše měsíčních splátek na částku 3 080 Kč, a to až od 22. do 82. měsíční splátky. Dále bylo z interní listiny žalobkyně zjištěno, že žalobkyně provedla posouzení úvěryschopnosti žalovaného, kdy tato zjistila osobní, výdělkové a majetkových poměry žalovaného.15. Z Potvrzení o poskytnutí /proplacení úvěru bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 192 544 Kč a to dne 7. 8. 2019.16. Z listiny nazvané Zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy č. č. , hodnota, datované dne 24. 5. 2023 a z dodejky bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno zesplatnění úvěru ke dni 5. 5. 2023 a to z důvodu prodlení.17. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Touto smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z. a násl. se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému v jeho prospěch peněžní částku ve výši 192 544 Kč, přičemž se žalovaný zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Mezi účastníky tak došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu shora citovaného ustanovení, když žalobkyně provedla dostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle zák. č. 257/2016 Sb. Žalovaný tím, že úvěr nesplácel ve sjednaných lhůtách, porušil podstatným způsobem své smluvní povinnosti stanovené smlouvy, ocitl se v prodlení se zaplacením jistiny úvěru a příslušenství. Následkem uvedeného žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala zaplacení jednak dlužné jistiny úvěru, tak i úroků z prodlení. Soud tedy na základě těchto skutečností považuje za oprávněný nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení dlužné částky jistiny, smluvní pokuty, nákladů na odeslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 144 716 Kč i úroků z prodlení za dobu od 14. 6. 2023 ve výši stanovené nař. vl. č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Žalovaný v řízení netvrdil, ani nenabízel soudu důkazy k prokázání, že by dluh ke dni vyhlášení rozsudku neexistoval, proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu.18. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována- zaplaceným soudním poplatkem v částce 5 789 Kč- odměnou advokáta za 2 úkony právní pomoci po 6 900 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby),- odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 3 450 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h), vyhl. č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř.,- náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.,- s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 27 750,50Kč. Při vyhlášení rozsudku došlo k chybě v počtech, proto soud následně samostatným usnesením opraví výrok rozsudku v části týkající se výše nákladů