20 C 155/2024-51 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala návrhem doručeným soudu dne 22. 5. 2024 po žalované zaplacení částky celkem ve výši 28 000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že prostřednictvím webové stránky www.rerum.cz uzavřela dne 31. 7. 2023 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku 20 000 Kč, kterou téhož dne žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, , který odpovídá rodnému číslu žalované. Kromě této jistiny se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni i smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou, žalovaná byla povinna splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 30. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná se se splácením dostala do prodlení, žalobkyně ji o úhradu opakovaně upomínala. Dopisem ze dne 30. 11. 2023 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 3. 12. 2023 a byla vyzvána k jeho úhradě. Žalobkyně požadovala uhrazení celkové pohledávky 28 000 Kč, která sestává z nesplacené části jistiny 20 000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 8 000 Kč, dále úhradu sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % p.d. z dlužné částky v prodlení za období od 4. 12. 2023 do 12. 4. 2024, kdy byla odeslána předžalobní výzvy, a to v kapitalizované výši 2 600 Kč. Žalovaná k ověření příjmů poskytla žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či i výplatní pásky, žalobkyně provedla její lustraci ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI a neměla tak pochybnosti ohledně úvěruschopnosti žalované. Dále žalobkyně uvedla, že by soud dospěl k závěru, že nárok na zaplacení dlužné částky není důvodný z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť je nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, na jejíž účet byla dlužná částka převedena. Ke dni sepisu žaloby nebyla žalovanou – přes upomínání – žádná částka uhrazena.2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobkyně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v návrhu na zahájení řízení. Žalovanou soud usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 26. 8. 2024 vyzval ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného žalované předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobkyně a žalované. Žalobní návrh spolu s usnesením výše byly žalované doručeny postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu jejího trvalého bydliště dne 14. 9. 2024.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celé řízení zůstala pasivní.4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, vč. , právnická osoba, podmínek, žádostí o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , potvrzeními o platbě, bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 31. 7. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr do výše 20 000 Kč, který žalovaná vyčerpala jednorázově bezhotovostně téhož dne, jak vyplývá z výpisu z účtu žalobkyně. Ta zaslala částku 20 000 Kč dne 31. 7. 2023 na účet uvedený ve smlouvě, tj. na účet č. , č. účtu, s uvedením VS , tel. číslo, Skutečnost, že uvedený účet patřil v červenci 2023 žalované a že na něj byla připsána částka 20 000 Kč vyplývá dále ze zprávy , právnická osoba, . Smlouva byla uzavřena do doby úplného splacení úvěru, úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, smluvní úrok byl sjednán ve výši 40 % p.m. Žalovaná se zavázala splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 30. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. V případě prodlení žalované byla žalobkyně oprávněna přistoupit k zesplatnění úvěru. Ze žádosti o úvěru k této smlouvě plyne, že žalovaná uvedla, že je rozvedená, bydlí sama v pronajatém bytě, byla zaměstnána s měsíčním příjmem 29 114 Kč a měsíční výdaje měla 14 000 Kč, nemá exekuce, není v insolvenci. Osobní údaje uvedené žalovanou byly ověřeny z občanského průkazu. Z výplatních pásek žalované za měsíce dubna 2023 - června 2023 soud zjistil, že průměrný měsíční příjem žalované v tomto období činil 29 114 Kč čistého.5. Dopisem žalobkyně z 30. 11. 2023 bylo žalované sděleno zesplatnění úvěru k uvedenému datu a žalovaná byla vyzvána ke splacení 57 9589 Kč nejpozději do tří dnů od doručení tohoto dopisu.6. Předžalobní upomínkou odeslanou dle podacího lístku zástupcem žalobkyně žalované dne 12. 4. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě 61 726,33 Kč do 3 od s upozorněním na možné soudní řízení.7. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.13. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení, pouze co do částky 20 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě této smlouvy žalovaná obdržela částku ve výši 20 000 Kč, která jí byla připsána na účet. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.). V případě úvěru posouzení schopnosti žalované splácet úvěr zjevně nebylo provedeno v souladu s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016. Žalobkyně měl v době uzavírání předmětné smlouvy informaci o tom, že žalovaná je zaměstnána s průměrným příjmem cca 29 114 Kč, což bylo i doloženo, ničeho dalšího doloženo neměla a žalobkyně vycházela pouze z jejích tvrzení. Žádné platby, listiny vyžadovány nebyly.16. Posouzení schopnosti žalované splácet úvěr tedy zjevně nebylo provedeno v souladu s ust. § 86 zákona o spot