23 C 20/2024-59 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou dne 7. 1. 2024 domáhal na žalovaném zaplacení částky 103 265 Kč s příslušenstvím – úrokem ve výši 60 % ročně a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně. Tvrdil, že žalovaný jako dlužník (vydlužitel) uzavřel s účinností ke dni 14. 4. 2023 se žalobcem jako věřitelem (zapůjčitelem) písemnou Smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 75 000 Kč, fakticky částku 68 478 Kč (čl. 2 odst. 2.1 Smlouvy), když rozdíl tvořila odměna (5 %) poskytovatele platebních služeb spol. , právnická osoba, , IČ: , IČO, . Uzavření Smlouvy proběhlo přes platformu provozovanou na webu , Anonymizováno, poskytující mj. i platební služby malého rozsahu. Smlouva byla uzavřena zadáním unikátního kódu na uvedeném serveru. Žalobce odeslal finanční prostředky dle předchozí domluvy se žalovaným na účet spol. , Anonymizováno, č. , č. účtu, dne 17. 4. 2023 a poté byla částka odeslána na účet č. , č. účtu, , čímž došlo k poskytnutí zápůjčky a splnění závazku žalobce ze Smlouvy. Žalovaný se zavázal v čl. 3.1 Smlouvy splácet žalobci zápůjčku společně s úroky ve splátkách po 5 435 Kč měsíčně (podmínky dle č.l. 2). Žalobce před poskytnutím zápůjčky řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného z dostupných zdrojů (ISIR – ins. rejstřík, CEE atd.), když z doložených majetkových poměrů (faktury, výplatní pásky) zjistil, že jeho příjmy (ze zaměstnání, z podnikání) dosahovaly v průměru přes 80 000 Kč měsíčně. Žalobce zdůraznil že výše požadovaných úroků 60 % p.a. a smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně je totožná a souladná s dobrými mravy, jak konstatoval mj. i Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí pod sp. zn. 33 Cdo 5299/2017. Žalovaný splátky řádně nehradil (dosud zaplatil pouze 5 splátek tj. 27 175 Kč), došlo ke dni 14. 11. 2023 k zesplatnění zápůjčky ve výši 103 265 Kč (130 440 Kč minus 27 175 Kč). Žalovaný dluh přes písemnou předžalobní upomínku ze dne 15. 12. 2023 nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena dne 27. 5. 2024 (č.l. 53, 56) postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa trvalého pobytu dle registru obyvatel (CEO/ISZR).3. Věc byla rozhodnuta v nepřítomnosti řádně předvolaných účastníků v souladu s ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“).4. Dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – dále jen o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5. Dle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.6. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Dle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Soud měl na základě Smlouvy o zápůjčce (vč. obchodních podmínek), splátkovým kalendářem, potvrzením o platbě, detailem účtu, smlouvou o spolupráci, dokumenty prokazujícími zkoumání úvěruschopnosti, prohlášením disponenta, předžalobní upomínkou (vč. podacího lístku), prokázáno následující: Žalovaný jako vydlužitel a žalobce jako zapůjčitel uzavřeli dne 14. 4. 2023 Smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 75 000 Kč, fakticky (po odečtení odměny 5 % poskytovateli platebních služeb) částka 68 478 Kč. Zapůjčitel si před poskytnutím zápůjčky ověřil z dostupných zdrojů totožnost žalovaného i jeho schopnost splácet. Žalovaný zaplatil pouze 5 splátek (tj. 27 175 Kč) a zbývající poskytnuté a následně splatné finanční prostředky ani přes písemnou výzvu nevrátil. Žalobce nárokoval nesplacenou jistinu ve výši 103 265 Kč, dále sjednaný úrok ve výši 60 % ročně a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně, a to vždy z dlužné jistiny od 15. 11. 2023 do zaplacení. Smlouva o zápůjčce byla dle soudu platně uzavřena, prokázáno bylo i čerpání. Uvedená plnění jsou po právu dle Smlouvy a dle § 2390 a násl. občanského zákoníku (jistina, úrok, smluvní úrok z prodlení). Žalobce postupoval dle zákona spotřebitelském úvěru (z. č. 257/2016 Sb.). Požadované úroky jsou v daném případě s přihlédnutím k okolnostem případu (majetkové poměry žalovaného, oba účastníci jsou fyzické osoby) souladné s dobrými mravy, a to při respektování přiléhavé aktuální judikatury (usn. Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 3. 2019, č.j. 33 Cdo 5299/2017-237, rozh. Ústavního soudu ČR, III. ÚS 1422/22 ze dne 16. 5. 2023). Z tohoto důvodu tak je dáno právo žalobce požadovat zaplacení celkové dlužné částky 103 265 Kč s příslušenstvím (úrokem a smluvním úrokem z prodlení), vše blíže specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku.10. Soud uložil žalobci zaplatit doměřený soudní poplatek ve výši 1 033 Kč dle Položky 2 bod 2 Sazebníku s.p. jako Přílohy z.č. 548/1991 Sb. (výrok II.), neboť nemohl vydat elektronický platební rozkaz (požadavek na vysoký úrok).11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci, který žalovanému zaslal předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 21 844 Kč. Podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za jeden úkon právní služby činí 5 260 Kč. Žalobci náleží náhrada odměny advokáta za požadované 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žaloby) po 5 260 Kč, tj. 15 780 Kč (pozn. soud nepřiznal odměnu za doplňující písemné vyjádření ze dne 30. 4. 2024, neboť rozhodná tvrzení měla být již obsažena v žalobě), 3x paušální náhrada podle § 13 odst. 4 vyhlášky po 300 Kč, tj. 900 Kč. Dále žalobci náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 164 Kč (4 131 + 1 033). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta. Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ust. § 142a o.s.ř. tím, že žalovanému před podáním žaloby zaslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).12. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.