23 C 332/2023-43 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 26. 4. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 116,81 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení vč. kapitalizovaného). Tvrdila, že žalovaný jako dlužník (úvěrovaný) uzavřel s její právní předchůdkyní spol. [anonymizováno 5 slov] [příjmení] [anonymizováno], [číslo] [anonymizováno], [země], jednající v ČR prostřednictvím [právnická osoba], [IČO], jako věřitelem (úvěrující) dne 17. 10. 2019 Smlouvu o revolvingovém úvěru pod [číslo] (dále i jako„ úvěr“), na základě níž byl žalovanému poskytnut možnost čerpat úvěr až do výše 50 000 Kč. Úvěr byl žalovaným čerpán v částce 102 652,35 Kč. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 99 411 Kč. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy však neplnil řádně. Právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva, když od Smlouvy odstoupila a úvěr zesplatnila ke dni 31. 10. 2022. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 44 934,60 Kč zahrnující nesplacenou jistinu 38 723,81 Kč, nesplacený smluvní úrok ve výši 4 298,94 Kč, nesplacené měsíční poplatky ve výši 918,85 Kč, smluvní pokutu ve výši 393 Kč, poplatky za upomínky a vymáhání 600 Kč a 100 Kč. Dále je požadována částka 183 Kč za náklady na mimosoudní vymáhání. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2022 s účinností kde dni 14. 11. 2022, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dlužnou částku přes písemnou upomínku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa trvalého pobytu dle registru obyvatel (CEO). 3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili. 4. Smlouvou o úvěru ze dne 17. 10. 2019 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující se zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému revolvingový úvěr. Ze Smlouvy o úvěru bylo dále zjištěno, že se žalovaný zavázal čerpaný úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem, sjednaná byla smluvní pokuta pro případ prodlení se splátkami. Dále byly ujednány i příslušné poplatky za vedení účtu a poplatky za případné vymáhání. Výpisem z úvěrového účtu bylo prokázáno, že úvěr byl čerpán v částce 102 652,35 Kč. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 99 411 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně využila svého smluvního práva, od úvěrové smlouvy odstoupila a úvěr zesplatnila ke dni 31. 10. 2022. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2022 s účinností kde dni 14. 11. 2022, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dlužnou částku přes písemnou upomínku neuhradil. 5. Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k následujícímu závěru. 10. Žalobkyně v řízení prokázala, že mezi její právní předchůdkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena výše popsaná úvěrová smlouva (soud ji posoudil jako platnou), prokázáno bylo i čerpání úvěru, ujednaní o smluvní pokutě a poplatcích. 11. Úvěrovou smlouvu soud posoudil jako platnou. Při posuzování platnosti se soud zabýval vedle podstatných náležitostí smlouvy o úvěru tím, zda poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. Má za to, že poskytovatel se nespokojil jen s informacemi od žalovaného, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele přitom nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen zápůjčku splácet, jinak je smlouva neplatná (absolutně, i když je podřízena zákonu č. 257/2016 Sb., k tomu viz závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí z 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem smlouvy zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy dostatečným způsobem, vyžádal si od něj nejen potřebné informace, ale i listiny, na základě nichž jeho schopnost splácet posoudil. 12. Věřitel úvěr zesplatnil dle Smlouvy po právu. Žalovaný totiž v průběhu trvání smluvního vztahu přestal plnit řádně své smluvní povinnosti, tedy platit řádně splátky a sjednaný úrok. Po právu, v souladu se Smlouvou a v návaznosti na shora citovaná zákonná ustanovení, je i požadavek na smluvní pokutu (žalovaný porušil povinnost, která byla smluvní pokutou zajištěna), poplatky a úroky. V souladu s ust. § 1970 o.z. náleží žalobkyni i právo na úroky z prodlení. V období, za něž jsou požadovány, je žalovaný v prodlení se splněním svých povinností. Ze všech těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 13. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 750 Kč. Podle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za jeden úkon právní služby činí 500 Kč. Žalobkyni náleží náhrada odměny advokáta za požadované 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky podání žaloby) po 500 Kč, tj. 1 500 Kč, 3x paušální náhrada podle § 14b odst. 5 písm. a) AT po 100 Kč, tj. 300 Kč. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. činí náhrada DPH ve výši 21 %, celkem 378 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 572 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta. Náhrada nákladů řízení žalobkyni náleží, neboť vyhověla požadavkům ust. § 142a o.s.ř. tím, že žalovanému před podáním žaloby zaslala na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 14. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.