27 C 77/2024-36 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal po žalovaném vyklizení nemovité věci specifikované ve výroku tohoto rozsudku (dále také „byt“). Tvrdil, že je výlučným vlastníkem bytu, dne , datum, byla mezi žalovaným a nyní již zemřelou manželkou žalovaného jako nájemci a žalobcem jako pronajímatelem uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl pronájem předmětného bytu. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, bylo sjednáno měsíční nájemné ve výši , částka, , od prosince 2011 bylo sjednáno ve výši , částka, měsíčně; současně byl žalovaný povinen hradit zálohy na služby ve výši , částka, . Žalovaný však od roku 2019 hradil nájemné a zálohy na služby nepravidelně, naposledy je uhradil v říjnu 2022 a i po započtení přeplatků ze služeb žalobci dlužil ke dni , datum, celkem , částka, a úroky z prodlení. Žalobce opakovaně upomínal žalovaného k úhradě dluhu, naposledy v květnu 2023, dne , datum, mu zaslal předžalobní výzvu. K nápravě nedošlo, proto žalobce nájem vypověděl a výpověď zaslal žalovanému doporučeně, dne , datum, byla doručena, toho dne nájem bytu skončil. Dne , datum, zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu k vyklizení bytu, na tuto výzvu žalovaný nereagoval. Žalovaný tedy užívá byt bez právního důvodu.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel.3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobce je vlastníkem předmětné bytové jednotky (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ČR). Žalobce jako pronajímatel a žalovaný a , jméno FO, jako nájemci sjednali dne , datum, nájem předmětného bytu na dobu neurčitou za nájemné ve výši , částka, měsíčně (prokázáno smlouvou o nájmu bytu). Žalobce a , jméno FO, byt od žalobce převzali a vzali na vědomí výši záloh za služby ve výši , částka, měsíčně (prokázáno předávacím protokolem). Nájemné bylo podle zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu, s účinností od , datum, zvýšeno na částku , částka, měsíčně, zvýšení bylo odsouhlaseno nájemcem (prokázáno evidenčním listem podle vyhlášky MFČR č. 176/1993 Sb.). Žalovaný měl v letech 2018 – 2024 pravidelně hradit žalobci částku , částka, (z toho , částka, na nájemném a , částka, zálohu na služby), i přes výpadky plateb však dluh dorovnal a do července 2022 včetně platby hradil. Od srpna 2022 až do června 2024 však provedl již jedinou platbu , částka, (říjen 2022) a k , datum, na nájemném a službách dlužil žalobci celkem , částka, (prokázáno přehledem plateb). Dne , datum, byla žalovanému doporučeně zaslána předžalobní výzva s upozorněním na možnost výpovědi nájmu bez výpovědní doby (prokázáno předžalobní výzvou a podací stvrzenkou). Dne , datum, byla žalovanému doporučeně zaslána výpověď nájmu bytu z důvodu neplacení nájemného, doručena byla dne , datum, (prokázáno výpovědí nájmu bytu, podací stvrzenkou a zprávou o doručení , právnická osoba, ). Dne , datum, byla žalovanému doporučeně zaslána předžalobní výzva k vyklizení bytu (prokázáno předžalobní výzvou a podací stvrzenkou).5. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (tj. od , datum, ), i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.6. Podle § 685 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z. [1964]“) nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu určité práce nájemce.7. Podle § 2291 odst. 1 o.z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle odst. 2 nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.8. Podle § 2286 odst. 1 o.z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle odst. 2 vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.9. Podle § 1040 odst. 1, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.10. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v celém rozsahu důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Mezi stranami byla dne , datum, v souladu s § 685 a násl. o.z. [1964] platně uzavřena nájemní smlouva, na základě níž žalovaný (původně i se , jméno FO, ) užíval předmětný byt. Nárok žalobce nijak neoslabila ani písařská chyba, kdy bylo tvrzeno uzavření nájemní smlouvy ke dni , datum, , přestože dle provedeného dokazování se tak stalo až dne , datum, . S ohledem na § 3074 odst. 1 o.z. se od , datum, nájemní vztahy mezi účastníky řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem. Žalovaný byl povinen platit nájemné a náhradu služeb spojených s užíváním bytu, tuto svou povinnost však od srpna 2022 řádně neplnil, ke dni vyhlášení rozsudku tak nehradí nájemné déle než 2 roky. Podle § 2291 odst. 2 o.z. proto žalovaný zvlášť závažným způsobem porušil své povinnosti nájemce tím, že nezaplatil nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců. Je proto dán důvod k výpovědi nájmu bez výpovědní doby, což žalobce dne učinil a výpověď dne , datum, prostřednictvím poštovních služeb doručil. Výpověď soud posoudil podle § 2286 o.z. jako platnou, když byla učiněna písemně, došla žalovanému a obsahovala poučení o právu navrhnout její přezkoumání soudem. Návrh na přezkoumání podán nebyl, výpověď nájmu proto je účinná a žalovaný tudíž ode dne , datum, užívá předmětný byt bez právního důvodu. Jelikož bylo prokázáno tvrzení žalobce, že žalovaný užívá předmětný byt neoprávněně ve smyslu § 1040 odst. 1 o.z., soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost předmětný byt vyklidit.11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci, který žalovanému zaslal předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Odměna advokáta podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (v podrobnostech ke stanovení tarifní hodnoty soud odkazuje na odůvodnění usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 70/24 ze dne , datum, ), činí , částka, za jeden úkon právní služby. Žalobci náleží náhrada odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po , částka, , celkem , částka, , 3x paušální náhrada podle § 13 odst. 4 vyhlášky po , částka, , celkem , částka, , a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem , částka, , když zástupce žalobce je plátcem této daně. Dále žalobci náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta.12. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., tj. patnáctidenní k vyklizení bytu a třídenní k náhradě nákladů řízení.