9 C 342/2023-37 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 61 824 Kč s úroky z prodlení. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dne [datum] smlouvu [číslo] na jejímž základě půjčil žalovanému částku 28 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit i částku 37 034 Kč, která představovala kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 26 990 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a náklady za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 830 Kč. Celkovou částku se zavázal splatit v 21 měsíčních splátkách po 3 097 Kč, poslední splátka měla být zaplacena [datum]. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými splátkami a právní zástupce měl právo požadovat po žalovaném uhrazení celé částky i spolu s úroky z prodlení. Žalovaný od uzavření smlouvy neuhradil žádnou částku. Právní předchůdce žalobce převedl pohledávku na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], o čemž byl žalovaný informován. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila pohledávka bez příslušenství částku 81 267,59 Kč, ani v následném období nebyla žalovaným na uvedený úvěr žádná částka uhrazena. Žalobce uvedl, že po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného, tedy jistinu ve výši 28 000 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 1 038,33 Kč a ode dne následujícího zákonný úrok ve výši 15 % od [datum] do zaplacení. 2. Dne [datum] byla jeho právním předchůdcem, společností [právnická osoba], uzavřena s žalovaným smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě půjčil žalovanému částku 50 000 Kč. S tímto úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit i částku 62 824 Kč, která představovala kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 48 205 Kč, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a náklady za komfortní a flexibilní splácení ve výši 10 410 Kč. Celkovou částku se zavázal splatit v 21 měsíčních splátkách po 5 373 Kč, poslední splátka měla být zaplacena [datum]. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými splátkami a právní zástupce měl právo požadovat po žalovaném uhrazení celé částky i spolu s úroky z prodlení. Žalovaný uhradil pouze částku 16 176 Kč, dlužná částka tak činila ke dni [datum] částku 127 075,55 Kč bez příslušenství. Právní předchůdce žalobce převedl smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku na žalobce s účinností ke dni [datum], o čemž byl žalovaný informován. Následně již žalovaným na dluh nebylo hrazeno ničeho. Žalobce uvedl, že po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení ve výši 33 824 Kč vzniklé na straně žalovaného spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to kapitalizovaným za období od [datum] do [datum] částkou 2 075,48 Kč a od [datum] do zaplacení se zákonnou sazbou 11,75 % ročně z částky 33 824 Kč. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalovanému zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření, jak k žalobě, tak i k navrhovanému postupu, a to na adresu evidovanou v Informačním systému základních registrů a doručeno bylo postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). 4. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř. bez nařízení ústního jednání. Žalobce vyjádřil svůj souhlas s takovýmto postupem již v žalobním návrhu a žalovaný byl usnesením soudu ze dne [datum] vyzván ke sdělení svého stanoviska. Ve stanovené lhůtě ani do současné doby se však nevyjádřil, soud proto předpokládal, že po daném poučení s navrhovaným postupem souhlasí. 5. Ze smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které si půjčil částku 50 000 Kč a zavázal se tuto splatit spolu s poplatkem ve výši 60 115 Kč formou měsíčních splátek po 5 373 Kč po dobu 21 měsíců. 6. Ze smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které si půjčil částku 28 000 Kč a zavázal se tuto splatit spolu s poplatkem ve výši 34 325 Kč formou měsíčních splátek po 3 097 Kč po dobu 21 měsíců. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedeného dne bylo žalovanému sděleno, že obě předmětné pohledávky byly postoupeny žalobci a zároveň byl vyzýván k zaplacení dlužné částky v celkové výši 208 580,24 Kč bez příslušenství. Rovněž předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzýván žalobcem k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum] a upozorněn na možnost soudního projednání v případě neuhrazení. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. je žalovaný povinen vrátit to, co obdržel a dosud nevrátil, tedy majetkových prospěch získaný bez právního důvodu. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo ke sjednání 2 smluv o spotřebitelském úvěru, na jejichž základě žalovaný obdržel nejprve částku 50 000, kterou se zavázal splácet a splatit spolu s dohodnutými poplatky a úroky. Uhradil však pouze částku 16 176 Kč, z poskytnutého úvěru tak zbývalo uhradit jistinu ve výši 33 824 Kč. U druhého úvěru obdržel částku 28 000 Kč, ale neuhradil žádnou splátku, k úhradě tak zbývala celá poskytnutá částka 28 000 Kč. Žalobce, zřejmě si vědom neplatnosti sjednaných smluv, zejména vzhledem ke sjednaným poplatkům, požadoval po žalovaném pouze bezdůvodná obohacení ve výši rozdílu mezi částkami, které žalovanému zapůjčil a které nebyly vráceny. U prvního úvěru se jednalo o nesplacenou jistinu ve výši 33 824 Kč a u druhého 28 000 Kč, celkově tak jde o částku 61 824 Kč. Tomuto návrhu bylo soudem vyhověno, neboť žalovaný neuhradil jistiny, které si od právního předchůdce žalobce zapůjčil, získal tak majetkový prospěch, který je povinen dle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o.z. vrátit. Rovněž je povinen uhradit žalobci i úroky z prodlení z částky 33 824 Kč, a to kapitalizované za období od [datum] do [datum] ve výši 2 075,48 Kč a ode dne následujícího, tj. od [datum] až do zaplacení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 824 Kč. U druhého úvěru nebyla vrácena žádná částka, dluh proto činí půjčenou částku 28 000 Kč, kterou je povinen žalovaný uhradit i spolu s úroky ve výši 15 % ročně, které byly za dobu od [datum] do [datum] kapitalizovány, tj. vypočteny částkou 1 038,33 Kč a ode dne následujícího až do uhrazení ve výši 15 % ročně. Součet již kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení je ve výroku rozsudku uveden částkou 3 113,81 Kč (1 038,33 + 2 075,48). Žalobce je ve věci rovněž aktivně legitimován, když mu byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a žalovaný byl o postoupení informován. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalobci soud proto přiznal náhradu nákladů řízení, která je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 474 Kč, náklady za 3 úkony právní služby po 3 580 Kč, paušální náhradě ve výši 900 Kč, tj. 3 x 300 Kč (návrh ve věci samé, právní zastoupení a výzva k plnění) dle § 7 a § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. Dále 21% DPH ve výši 2 444,40 Kč (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.) Celkem se tak jedná o částku 16 558,40 Kč, která byla přiznána, neboť šlo o náklady žalobcem účelně vynaložené. Soud nezjistil a žalovaný netvrdil žádné okolnosti mimořádného zřetele hodné, pro které by náhrada nákladů řízení neměla být žalobci přiznána. 13. Soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. lhůtu k plnění v délce 15 dnů s ohledem na skutečnost, že tato lhůta byla požadována v žalobním návrhu a s ohledem na výši žalované částky