9 C 353/2023 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou dne 31. 8. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 26 197 Kč s úroky z prodlení. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost , právnická osoba, , uzavřel dne 4. 1. 2021 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě půjčil žalovanému částku 30 000 Kč. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit i částku ve výši 36 303 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 24 177 Kč, částku na zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a za komfortní a flexibilní splácení částku 8 286 Kč. Celkovou částku se zavázal splatit v 78 týdenních splátkách po 851 Kč, poslední splátka měla být zaplacena 4. 7. 2022. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl právo požadovat po žalovaném uhrazení celé částky spolu s úroky z prodlení. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradil částku 3 803 Kč. Právní předchůdce žalobce převedl dne 16. 12. 2022 pohledávku na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni 14. 12. 2022, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni podpisu této smlouvy činila výše pohledávky 83 346,58 Kč a její příslušenství tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Po postoupení pohledávky již žalovaným na dluh nebyla uhrazena žádná částka. Žalobce uvedl, že po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného ve výši 26 197 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 30 000 Kč a uhrazenou částkou 3 803 Kč, dále požaduje zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 5. 7. 2022 do 14. 12. 2022 vyčíslený částkou 1 801,04 Kč a od 15. 12. 2022 do zaplacení se zákonnou sazbou 15 % ročně z částky 26 197 Kč.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalovanému zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření, jak k žalobě, tak i k navrhovanému postupu, a to na adresu uvedenou v Informačním systému základních registrů a doručeno bylo dne 31. 3. 2024.3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) bez nařízení ústního jednání. Žalobce vyjádřil svůj souhlas s takovýmto postupem již v žalobním návrhu a žalovaný byl usnesením soudu ze dne 12. 3. 2024 vyzván ke sdělení svého stanoviska. Ve stanovené lhůtě ani do současné doby se však nevyjádřil, soud proto předpokládal, že po daném poučení s navrhovaným postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný se společností , právnická osoba, uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které si půjčil částku 30 000 Kč a zavázal se tuto splatit spolu s poplatkem ve výši 33 963 Kč sestávající z úroků ve výši 24 177 Kč, částky 1 500 Kč za zpracování a za doplňkovou službu a komfortního splácení částku 8 286 Kč formou týdenních splátek po 851 Kč po dobu 78 týdnů. Celkově tak zaplatit částku 66 303 Kč.5. Ze zákaznické karty žalovaného ze dne 4. 1. 2021 bylo zjištěno, že uvedl adresu pobytu, rodinný stav – svobodný, adresu zaměstnavatele a příjem 19 202 Kč a další příjem domácnosti 18 100 Kč a odhadované měsíční výdaje 5 000 Kč.6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 bylo zjištěno, že uvedeného dne bylo žalovanému sděleno, že předmětná pohledávka byla postoupena žalobci a zároveň byl vyzýván k zaplacení dlužné částky ve výši 83 438,09 Kč bez příslušenství do 10 dnů od doručení tohoto sdělení. Rovněž předžalobní výzvou ze dne 1. 6. 2023 byl žalovaný vyzýván zástupcem žalobce k zaplacení dlužné částky nejpozději do 16. 6. 2023. Zároveň byl poučen o možnosti uzavřít dohodu o splátkách i o možnosti soudního vymáhání v případě neuhrazení pohledávky či neuzavření dohody o splátkách.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. je žalovaný povinen vrátit to, co obdržel a dosud nevrátil, tedy majetkových prospěch získaný bez právního důvodu.9. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že že žalobní návrh je důvodný, proto mu vyhověl. V dané věci požaduje žalobce pouze plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou prokazuje, že žalovanému byla poskytnuta částka 30 000 Kč, na kterou uhradil pouze částku 3 803 Kč. Žalobci tak vznikl nárok na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 26 197 Kč, která je představována rozdílem mezi půjčenou částkou 30 000 Kč a částkou uhrazenou, tj. 3 803 Kč. Žalobci zároveň byly přiznány i úroky z prodlení, které byly jednak vypočtené (kapitalizované) částkou 1 801,04 Kč za období od 5. 7. 2022 do 14. 12. 2022 a dále již nevypočtené od 15. 12. 2022 až do zaplacení celkové dlužné částky, jak je ve výroku I. uvedeno.10. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení, která je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 048 Kč, 3 úkony právní služby (návrh ve věci samé, právní zastoupení a výzva k plnění) po 300 Kč, 3 paušálními náhradami po 100 Kč dle § 14b odst. 1 a 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. Dále 21% DPH ve výši 252 Kč (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.). Celkem se tak jedná o částku 2 500 Kč, která byla přiznána, neboť šlo o náklady žalobcem účelně vynaložené. Soud nezjistil a žalovaný netvrdil žádné okolnosti mimořádného zřetele hodné, pro které by náhrada nákladů řízení neměla být žalobci přiznána.11. S ohledem na skutečnost, že tato lhůta byla požadována v žalobním návrhu a s ohledem na výši žalované částky soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. lhůtu k plnění v délce 15 dnů.