15 C 150/2025-36 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 10 640 Kč (7 × 1 500 Kč přirážka + 7 × 20 Kč jízdné) s tvrzením, že žalovaná cestovala 9. 10. 2023, 10. 10. 2023, 6. 11. 2023, 21. 11. 2023, 27. 11. 2023, 4. 12. 2023 a 18. 12. 2023 veřejným dopravním prostředkem v , adresa, . Jeho provozovatelem je , právnická osoba, . (dále v odůvodnění i jen jako „postupitel“), který mu předmětné pohledávky smlouvou postoupil. Dále tvrdil, že žalovaná se při přepravních kontrolách ve shora uvedených dnech nevykázala platnou jízdenkou, ani nezaplatila v plném rozsahu jízdné a požadovanou přirážku. Jako příslušenství požadoval úrok z prodlení v zákonné výši za období uvedená ve výroku.2 Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.3 Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, v souladu s § 115a občanského soudního řádu, neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup.4 Zápisy o provedené přepravní kontrole předloženými žalobcem bylo prokázáno, že žalovaná cestovala ve shora uvedené dny na linkách městské hromadné dopravy provozovaných předchůdcem žalobce bez platné jízdenky. Žalobce rovněž prokázal smluvními přepravními podmínkami předchůdce, že v době porušení přepravních podmínek žalovanou byla výše přirážky a jízdného stanovena shora uvedenými částkami. Prokázáno bylo i odeslání upomínek ze strany samotného žalobce.5 Žalobě bylo za použití § 2550 občanského zákoníku a § 18a odst. 2 písm. c) zákona číslo 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění platném ke dni skutku a § 37 odst. 5 písm. b) zákona číslo 266/1994 Sb. o drahách v plném rozsahu vyhověno. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci jako současnému věřiteli (na základě předložené postupní smlouvy uzavřené dle § 1879 občanského zákoníku) jízdné s požadovanou přirážkou (jejíž výše nepřekračuje zákonný rámec v době jízdy) a úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 1970 občanského zákoníku. V období, za něž je úrok z prodlení požadován, je žalovaná v prodlení.6 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l občanského soudního řádu. Soud ve věci aplikoval § 14b odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení (dále jen „vyhláška“). Jde totiž o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalované právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem 800 Kč, odměnou advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 3 x 400 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odeslanou upomínku, paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za výše specifikované úkony, 3x po 100 Kč a dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupkyně žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalované před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).7 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení lhůty delší.