17 C 95/2025-55 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 4. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 23 496 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalobkyně jako věřitel uzavřela ke dni 3. 5. 2024 se žalovanou jako dlužníkem smlouvu o zápůjčce prostřednictvím webu www., Anonymizováno, .cz provozovaného společností , právnická osoba, (dále jen „P2P“) jako inzertní server, na kterém se střetává poptávka financování s nabídkou jiných nepodnikajících fyzických osob. Pro větší bezpečnost a transparentnost finanční převody probíhají přes portál , Anonymizováno, . Mezi žalobkyní a P2P byla uzavřena smlouva o spolupráci, na základě které má P2P nárok na odměnu vůči žalobkyni. Žalovaná se registrovala na webu P2P, prokázala totožnost předložením kopie průkazu totožnosti a telefonickým pohovorem s P2P a zadala unikátní kód, který obdržela na svůj email. Následně žalobkyně vložila svůj unikátní kód, čímž potvrdila a schválila znění smlouvy o zápůjčce, tím došlo k uzavření smlouvy mezi účastníky. Žalobkyně se zavázala poskytnout zápůjčku 11 000 Kč, žalované bylo poskytnuto 9 718,40 Kč, když 5 % z částky, minimálně však 1 000 Kč, tvoří odměnu P2P v souladu se smlouvou o zápůjčce a smlouvou o spolupráci. Zápůjčka byla žalobkyní zaslána na účet P2P, který odečetl odměnu a zápůjčku zaslal na účet žalované. Žalovaná se zavázala zápůjčku a smluvní úrok splatit ve splátkách po 534 Kč splatných k 3. dni v měsíci. Uhradila však pouze první 4 splátky, proto došlo ke dni 5. 11. 2024 k zesplatnění zápůjčky. Žalobkyně proto požadovala po žalované částku 23 496 Kč, když z celkové částky 25 632 Kč žalovaná uhradila pouze 2 136 Kč (tj. 4 x 534 Kč), a dále smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z 23 496 Kč a úrok 50 % ročně z téže částky, obojí od 6. 11. 2024 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku, žalovaná však do dne podání žaloby ničeho neuhradila.K výzvě soudu ohledně prokázání posouzení schopnosti žalované jako spotřebitele splácet poskytnutý úvěr žalobkyně uvedla, že před poskytnutím zápůjčky měla k dispozici výpis z účtu žalované č. , č. účtu, za měsíce 1 – 3/2024, ze kterých byl zjištěn pravidelný příjem žalované od , právnická osoba, , Věznice , adresa, (tento byl doložen i platovým výměrem) a ÚP ČR v průměrné výši 34 485 Kč měsíčně + další pravidelné příjmy v průměrné výši 14 003 Kč měsíčně + vklady v hotovosti v průměrné výši 6 333 Kč měsíčně, to je celkem průměrný příjem 54 821 Kč měsíčně. Výdaje žalované byly tvořeny bytovými potřebami a zajištěním stravy, ostatní výdaje pak byly plně regulovatelné žalovanou. Žalovaná byla dále lustrována v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí s negativním výsledkem. Žalovaná uvedla, že je svobodná a má jednu vyživovací povinnost., právnická osoba, jednání nařízenému na den 18. 8. 2025 se žalobkyně ani její právní zástupce s ohledem na předchozí omluvu nedostavili.Žalovaná, ačkoli byla k jednání nařízenému na den 18. 8. 2025 řádně předvolána (předvolání spolu se žalobou bylo žalované doručováno na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 21. 7. 2025, když žalované byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 9. 7. 2025), se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavila. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalované.3. Ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, uzavřené dne 3. 5. 2024 mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem soudu zjistil, že touto se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 11 000 Kč s tím, že smluvní úrok činil 50 % p.a.; žalovaná se zavázala splatit částku 25 632 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 534 Kč. Smlouvou bylo dále ujednáno, že věřiteli náleží jednorázová platba za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 % z celkové dlužné částky, nejméně však 1 000 Kč s tím, že dlužník vyslovil souhlas s ponížením zápůjčky o tuto jednorázovou platbu.Dle splátkového kalendáře žalovaná na dluh uhradila 4 x 534 Kč.4. Potvrzeními o platbě vystavenými společností , právnická osoba, ., bylo prokázáno, že dne 3. 5. 2024 byla na účet společnosti , právnická osoba, , připsána částka 11 000 Kč a téhož dne z daného účtu na účet č. , č. účtu, odeslána částka 9 718 Kč.5. Z výzvy a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 23 496 Kč do 10 pracovních dní od doručení výzvy s tím, že v opačném případě žalobkyně svůj nárok uplatní soudně. Uvedená výzva z 6. 11. 2024 byla téhož dne odeslána žalované na adresu trvalého bydliště.6. Dle výpisu z Centrální evidence exekucí nebyla žalovaná v této k datu 3. 5. 2024 evidována.Z platového výměru žalované soud zjistil, že Vězeňskou službou ČR jí byl s účinností od 1. 1. 2024 stanoven plat ve výši 30 600 Kč měsíčně, a to v souvislosti se vznikem pracovního poměru.Z výpisu z účtu žalované za období od 1. 1. 2024 do 30. 3. 2024 soud zjistil, že kromě běžných spotřebních výdajů (potraviny a spotřební zboží z večerky, drogerie, foodora aj.) hradila žalovaná týdenní splátky úvěru 258 Kč společnosti Emma’s Credit, jako příchozí platby byly označeny půjčky od společnosti , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, Další výdaje žalované patrné z výpisu jsou např. úhrady nájemného 14 500 Kč měsíčně, poplatky spojené s nájmem 3 390 Kč měsíčně aj. Příjmy ve větším rozsahu pocházejí od Věznice , adresa, a od Úřadu práce ČR - sociální dávky (příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, rodičovský příspěvek). Ačkoli zůstatek na účtu za dané tři měsíce vykazuje kladnou hodnotu - částku 5 992,92 Kč, je zjevné, že bez přijatých půjček by tomu tak nebylo.7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „z.s.ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze zčásti. Předně se soud zabýval otázkou, zda smlouva uzavřená mezi účastníky podléhala režimu zákona č. 257/2016 Sb., tedy zda je třeba ji považovat za smlouvu o spotřebitelském úvěru. Soud s ohledem na závěry Krajského soudu v , adresa, uvedené v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ze dne 19. 3. 2024 s přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2919/2022 ze dne 28. 3. 2023, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 30/2024, má za to, že za spotřebitelský úvěr je třeba považovat i zápůjčku mezi fyzickými osobami, jestliže v procesu sjednávání vystupoval zprostředkovatel. V nyní řešeném případě (shodně jako v řízení sp. zn. 47 Co 17/2024) společnost P2P zajistila kontakt mezi žalobkyní a žalovanou, vytvořila vlastní smlouvu, zajistila internetovou platformu k uzavření smlouvy a finanční toky proběhy přes její účet. Tím jednoznačně naplnila znaky zprostředkování spotřebitelského úvěru ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) z.s.ú. Daná smlouva tak podléhá z.s.ú., podle jehož § 86 byl i zprostředkovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. zejména porovnat příjmy, výdaje a zohlednit další údaje