20 C 157/2025-34 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem ze dne 23. 7. 2025 domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku shora s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla dne 14 . 10. 2024 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, pro odběrné místo , adresa, . Za elektřinu dodanou žalované v období 4. 11. 2024 – 31. 3. 2025 účtovala žalobkyně fakturou č. , hodnota, částku 10 410 Kč splatnou dne 30. 4. 2025. Jelikož žalovaný nehradil řádně a včas svůj dluh, požaduje žalobkyně kromě dlužné částky také úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení.2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř“) bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 27. 8. 2025 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 15 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Uvedené usnesení spolu se žalobou bylo žalovanému doručeno dne 20. 10. 2025 do vlastních rukou. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, jeho souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti účastníků, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v podaném návrhu.3. Žalovaný se k žalobě vůbec nevyjádřil, po celé řízení zůstal pasivní.4. Smlouvou o poskytování služeb uzavřenou mezi účastníky dne 14. 10. 2024 a vyúčtováním č. , hodnota, za elektřinu měl soud prokázáno, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu zaplatit. Adresa odběrného místa byla současně korespondenční adresou žalovaného. Za dodanou elektřinu v období 4. 11. 2024 – 31. 3. 2025 měl žalovaný uhradit žalobkyni do 30. 4. 2025 celkem 10 410 Kč, když na celkovou cenu dodané elektřiny 13 609,90 Kč bylo započteno 3 200 Kč, které uhradil žalovaný na zálohách., právnická osoba, úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván písemně předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze 19. 6. 2025, která mu byla zaslána na adresu odběrného místa. Současně byl žalovaný upozorněn na možné soudní řízení.6. Podle § 50 odst. 2 věta první zák. č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.7. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.8. Podle § 1970 o.z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.9. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora cit. ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky ve výši 10 410 Kč s příslušenstvím za odebranou elektřinu v období 4. 11. 2024 – 31. 3. 2025 je důvodný. Na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky byla žalovanému dodána elektřina, žalovaný za odebranou komoditu byl povinen uhradit uvedenou částku v termínu uvedeném ve faktuře, což se nestalo. Žalovaný na pohledávku žalobce ničeho neplnil. Jelikož se žalovaný ocitl se zaplacením dluhů v prodlení ode dne následujícím po splatnosti faktury. Proto mu bylo uloženo, aby žalobkyni zaplatil s přihlédnutím k § 1970 o.z. i úrok z prodlení tak, jak je blíže specifikováno ve výroku tohoto rozhodnutí (§ 1, § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.).10. S návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Jelikož elektronický platební rozkaz nebyl vydán, byla žalobkyni v souladu s položkou 2 bod 2. a položkou 1 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků uložena povinnost doplatit ještě 200 Kč.11. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 000 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 400 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm. a) § vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, prostá výzva k plnění), náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 573 Kč (výrok III.).10. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro určení lhůty delší či pro povolení splátek.