6 C 202/2025-48 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 40 785,30 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 15.11.2024 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 30 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl v upomínce ze dne 18.5.2025 informován o zesplatnění celého úvěru. Předmětem návrhu žalobkyně je pohledávka v celkové výši 40 785,30 Kč skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč a smluvního úroku ve výši 10 785,30 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12.12.2024. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně poskytuje úvěru prostřednictvím webové stránky www.zaplo.cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje. Žalovaný byl seznámen s podmínkami smlouvy a učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy, doplnil údaje týkající se jeho občanského průkazu a bankovní instituce, u které měl vedení peněžní účet a trvalé bydliště. Těmito kroky žalovaný zavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru. Původní věřitel pak žalovanému vyplatit úvěr ve výši 30 000 Kč ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného. Před podáním žalobního návrhu zaslala žalobkyně žalovanému dne 19.6.2025 předžalobní výzvu, k úhradě dlužné částky však nedošlo. Žalobkyně uvedla, že v případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru za prokázaný, požaduje, že aby soud její návrh v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. K výzvě soudu, aby žalobkyně doplnila skutková tvrzení uvedená v žalobě, a aby uvedla, kdy a jakým konkrétním způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného, na základě jakých konkrétních údajů byla úvěruschopnost žalovaného prověřována, kým a s jakým výsledkem, a aby ke svému tvrzení žalobkyně označila a předložila důkazy, přestože byla poučena o tom, že ohledně existence povinnosti žalovaného uhradit žalobkyní požadované částky s příslušenstvím nese důkazní břemeno žalobkyně, jinak se v této části může vystavit nepříznivému rozhodnutí ve věci, žalobkyně pouze uvedla, že žalovaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru posouzení úvěruschopnosti odsouhlasil, když v článku 7.11 smlouvy o úvěru zmocnil úvěrujícího k přístupu do veřejných registrů. Žalobkyně dále uvedla, že původní věřitel ověřoval úvěruschopnost lustrací z veřejně dostupných databází , Anonymizováno, , když úvěruschopnost žalovaného byla ověřena výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji.3. Ještě před jednáním ve věci samé vzala žalobkyně svůj návrh na zaplacení částky 10 785,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 10 785,30 Kč od 19.5.2025 do zaplacení zpět. Soud proto postupoval podle § 96 o.s.ř. a v této části řízení zastavil.4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek.5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:6. Smlouvou o úvěru, kterou uzavřela společnost , právnická osoba, s žalovaným dne 15.11.2024, měl soud prokázáno, že věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednané úroky z úvěru. Doba trvání úvěru byla sjednána na 12 měsíců a žalovaný se zavázal dlužnou částku uhradit právní předchůdkyni žalobkyně ve 12 splátkách po 4 260,13 Kč. Smluvní strany se dohodly, že zápůjční úroková sazba činí částku 112 % ročně. Pro případ porušení smlouvy, za které je považováno prodlení se splacením jakékoli splátky úvěru nebo její části se smluvní strany dohodly na oprávnění věřitele prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný.7. Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že dne 15.11.2024 byla na účet č. , č. účtu, , jejímž majitelem byl v uvedený den žalovaný, připsána částka 30 000 Kč, a to z účtu společnosti , právnická osoba8. Listinou ze dne 19.6.2025 byl žalovaný vyrozuměn právní předchůdkyní žalobkyně o tom, že smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne 12.12.2024 mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní byla pohledávka za žalovaným postoupena žalující společnosti.9. Listinou ze dne 19.6.2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 46 048,08 Kč, a to do 3 dnů. Závazek žalovaného vyplývá ze smlouvy, která byla dne 15.11.2024 uzavřena mezi společností , právnická osoba, , když na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč.10. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.11. Podle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité půjčce ujednat úroky.12. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.13. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.16. Podle § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům a zákonům.17. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. podle odstavce 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tí