10 C 268/2025-75 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z žalované částky jdoucím od , datum, do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Tvrdila, že dne , datum, byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl ve prospěch žalované vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Úroky úvěru měly být žalovanou žalobkyni hrazeny v měsíčních splátkách , částka, vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne , datum, . Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalované první upomínku ze dne , datum, , kde vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. Žalovaná však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradila, žalobkyně proto zaslala žalované druhou upomínku ze dne , datum, . I přes zaslání několika upomínek nebyla ze strany žalované řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne , datum, , proto žalobkyně přistoupila dne , datum, k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění, nákladů na upomínkování a nákladů právního zastoupení. Do dne podání žaloby žalovaná neuhradila ničeho, dlužná částka ve výši , částka, představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru a částka , částka, zahrnuje náklady na upomínkování za upomínku č. , hodnota, a upomínku č. , hodnota, v souladu čl. V. odst. 5.4. Smlouvy o úvěru a zákonný úrok z prodlení.2. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované včetně žaloby doručeno dne , datum, , přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalované za doručené v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalované evidovanou v centrální evidenci obyvatel.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně již v žalobě souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř., nevyjádřila, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.4. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , Předsmluvními informacemi, Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele – Příloha č. , hodnota, úvěrové smlouvy, Dokladem o bezhotovostním vyplacení úvěru ze dne , datum, , Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne , datum, bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, žalované byla poskytnuta částka ve výši , částka, dne , datum, . Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 12 měsíců, celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni , datum, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 20 % p.m., RPSN ve výši 792 %. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala uhradit činila , částka, . Žalovaná svoji splátkovou povinnost neplnila, přes upomínky ze dne , datum, a , datum, , které byly s nákladem , částka, za každou upomínku, dlužnou částku nevyrovnala, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru v souladu s čl. V, bod 5.5 Smlouvy, kdy pohledávka žalobkyně činila na jistině , částka, .5. Na poskytnutý úvěr žalovaná ničeho neuhradila. Posouzením úvěruschopnosti žalované bylo prokázáno, že žalovaná uvedla, že je má jednu vyživovací povinnost, příjem ve výši , částka, , její náklady na bydlení činily , částka, , pravidelné finanční závazky sdělené žalovanou ve výši , částka, (závazky na bankovním účtu nalezeny ve výši , částka, , pozitivní údaj v registru SOLUS ve výši , částka, ), sázky ve výši , částka, . Žalovaná neměla žádný záznam v centrální evidenci exekucí. Totožnost žalované byla ověřena z občanského průkazu a z povolení k pobytu. Dopisem z , datum, byla žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobkyně písemně vyzvána k úhradě dlužné částky jistiny s příslušenstvím, a to do , datum, . Žalovaná na svůj dluh ani přes předžalobní výzvu ničeho neuhradila.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. V posuzované věci je zřejmé, že smlouva o úvěru byla žalobkyní uzavřena jako podnikatelem při její podnikatelské činnosti a ze strany žalované jako spotřebitelem, když z této smlouvy neplyne, že by byla uzavřena pro účel, který by se týkal profesionální nebo podnikatelské činnosti žalované. Právní vztah mezi účastníky smlouvy se řídí nejen obecnou právní úpravou smlouvy o úvěru, ale také zvláštní právní úpravou ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany, a to ve znění účinném ke dni, kdy mělo dojít k uzavření smlouvy, tj. zejména právní úpravou § 419, § 420, § 1810, § 2395 a § 2991 odst. 1 a 2 o. z., a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 183/2017 , právnická osoba, žalobkyni proto v souladu s § 433 o. z. platí, že jako podnikatel vystupující vůči žalovanému v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle výslovné právní úpravy citovaného zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně (§ 86 a § 87) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nutnost zkoumat, zda posk