127 C 18/2025-76 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, původně po žalovaném domáhala zaplacení jistiny , částka, , smluvní pokuty , částka, a příslušenství (zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku 68,34 % ročně, resp. 14,75 % ročně). Tvrdila, že mezi účastníky byla distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný podepsal dne , datum, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, ; k jeho vyplacení došlo téhož dne. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok ve výši nominální úrokové sazby 68,34 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 22. dni v měsíci. Současně bylo sjednáno i pojištění schopnosti splácet za pojistné , částka, měsíčně; tato částka byla součástí měsíční splátky shora. Žalovaný do data zesplatnění úvěru uhradil dvě splátky v celkové výši , částka, (, datum, a , datum, ). V důsledku prodlení žalovaného došlo podle bodu 6.3. úvěrové smlouvy k automatickému zesplatnění celého úvěru k , datum, a celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem , částka, byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Po zesplatnění úvěru uhradil dále , částka, (, datum, ). V důsledku prodlení žalovaného podle smlouvy o úvěru dále vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši , částka, a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením 2x , částka, , celkem , částka, (tvoří součást nové jistiny vyčíslené shora). Bylo též ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný se dále zavázal, že pokud po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, tento závazek žalovanému vznikl od , datum, do úplného zaplacení jistiny (vyčísleno částkou , částka, ), a že zaplatí sjednané úroky za poskytnutí úvěru od data poskytnutí úvěru až do jeho úplného uhrazení. Žalobkyně vzala dne , datum, žalobu částečně zpět a napříště se domáhala zaplacení jistiny , částka, , smluvní pokuty , částka, a příslušenství, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. K výzvě soudu dále žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřena z dokladů získaných od klienta, na základě scoringu klienta a vyžádáním úvěrové zprávy z Nebankovního registru klientských informací (NRKI) a registru SOLUS, ověřením centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Žalobkyně zjistila pravidelný měsíční čistý příjem žalovaného ve výši , částka, a vyhodnotila, že jeho výdaje a způsob dosavadního plnění dluhů jsou v takové výši, aby byla schopna předmětný úvěr splácet. Ke sjednanému úroku žalobkyně uvedla, že odpovídal obchodní politice žalobkyně v době uzavření smlouvy, nicméně její výši modifikovala zpětvzetím části žaloby, proto sazbu již považuje za mravnou. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, do dne podání žaloby již ničeho více neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel. Taktéž se nedostavil k nařízenému jednání, k němuž byl předvolána.3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně a zasláním SMS kódu dne , datum, žalobkyni požádala a obě strany následně elektronicky podepsaly úvěrovou smlouvu, a to dle parametrů jak tvrdila žalobkyně shora, sazba RPSN (předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr) činila 94,38 % ročně (prokázáno listinami „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru č. , hodnota, “, „Dodatek č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. , hodnota, “, „Příloha č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr“, „Přihláška do pojištění“, „Technický popis uzavření smlouvy na dálku a jejího podpisu“, „Oznámení o schválení úvěru“ a „Předsmluvní formulář“). Žalovaný žalobkyni zaslal fotokopii svého občanského průkazu a svoji totožnost potvrdil SMS zprávou (prokázáno uvedenými fotokopiemi a záznamem o SMS komunikaci). V den žádosti byla žalovanému částka úvěru vyplacena bezhotovostním převodem (prokázáno listinou „Doklad o vyplacení úvěru“). Žalovaný na úvěr uhradil , částka, před jeho splatností, , částka, po zesplatnění (prokázáno listinou „Karta Klienta“). Dne , datum, žalobkyně zaslala žalovanému oznámení, že došlo k automatickému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě nesplacené části úvěru (prokázáno uvedenou listinou). K ekonomickým poměrům žalovaného v době uzavření smlouvy si od něj žalobkyně vyžádala potvrzení banky o mzdě připsané měsíčně na účet žalovaného v období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , , částka, , , částka, a , částka, (prokázáno listinou „Historie pohybů – běžný účet“). Dále žalobkyně opatřila zprávu z registru SOLUS, kde ohledně žalovaného nebyl žádný záznam a výpis z Nebankovního registru klientských informací (NRKI), dle kterého byly u žalovaného evidovány 2 finanční instituce s žádostí o úvěr, byla evidována částka expozice , částka, (dle připojené legendy se jedná o celkovou výši nesplacených závazků – zbývající částky kreditních karet, celkové čerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové zbývající částky splátkových operací), byla evidována částka „limit“ , částka, (dle připojené legendy se jedná o souhrn úvěrových rámců revolvingových produktů a kreditních karet) a byl evidován dluh po splatnosti , částka, (prokázáno uvedenými listinami). V hodnocení klienta (žalovaného) uvedl blíže neoznačený zaměstnanec poskytovatele úvěru, resp. zprostředkovatel úvěru, že finanční potřeba činila , částka, , poskytnut byl úvěr , částka, , příjem žalovaného byl vyhodnocen částkou , částka, měsíčně ze zaměstnání, výdaje byly určeny částkou , částka, měsíčně (běžné výdaje – určeno částkou životního minima) a , částka, měsíčně (bydlení – nájemné, inkaso, dle sdělení žalovaného), na splátky jiných úvěrů měl žalovaný hradit , částka, , dále byla stanovena částka , částka, měsíčně jako rezerva na výdaje. Poskytovatel úvěr tak vyhodnotil, že žalovaný má k dispozici částku , částka, měsíčně na splátky úvěru (prokázáno uvedenou listinou). Obvyklá úroková míra v měsíci dubnu 2024 u úvěrů na spotřebu (bez kontokorentů a kreditních karet) činila 8,71 % ročně (prokázáno statistickou sestavou , jméno FO, národní banky pro dané období). Žalobkyně vyzvala dne , datum, žalovaného, nechť do 15 dnů od odeslání výzvy uhradí dlužnou částku, v opačném případě žalobkyně svůj nárok uplatní soudně (prokázáno předžalobní výzvou k plnění a podacím archem).4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „z.s.ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnu