127 C 21/2025-109 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, původně po žalovaném domáhala zaplacení jistiny , částka, , smluvní pokuty , částka, a příslušenství (zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku 68,35 % ročně, resp. následně 12,75 % ročně). Tvrdila, že mezi účastníky byla distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný podepsal dne , datum, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, ; k jeho vyplacení došlo následujícího dne. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok ve výši nominální úrokové sazby 68,35 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 22. dni v měsíci. Současně bylo sjednáno i pojištění schopnosti splácet za pojistné , částka, měsíčně; tato částka byla součástí měsíční splátky shora. Žalovaný do data zesplatnění úvěru uhradil tři splátky v celkové výši , částka, (10. 9., 21. 10. a , datum, ). V důsledku prodlení žalovaného došlo podle bodu 6.3. úvěrové smlouvy k automatickému zesplatnění celého úvěru k , datum, a celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem , částka, byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Po zesplatnění úvěru již ničeho neuhradil. V důsledku prodlení žalovaného podle smlouvy o úvěru dále vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši , částka, a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením 4x , částka, , celkem , částka, (tvoří součást nové jistiny vyčíslené shora). Bylo též ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný se dále zavázal, že pokud po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, tento závazek žalovanému vznikl od , datum, do úplného zaplacení jistiny (vyčísleno částkou , částka, ), a že zaplatí sjednané úroky za poskytnutí úvěru od data poskytnutí úvěru až do jeho úplného uhrazení. Žalobkyně vzala dne , datum, žalobu částečně zpět a napříště se domáhala zaplacení jistiny , částka, , smluvní pokuty , částka, a příslušenství, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. K výzvě soudu dále žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřena z dokladů získaných od klienta, na základě scoringu klienta a vyžádáním úvěrové zprávy z Nebankovního registru klientských informací (NRKI) a registru SOLUS, ověřením centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Žalobkyně zjistila pravidelný měsíční čistý příjem žalovaného ve výši , částka, a vyhodnotila, že jeho výdaje a způsob dosavadního plnění dluhů jsou v takové výši, aby byla schopna předmětný úvěr splácet. K dosavadním závazkům žalobkyně uvedla, že z položky „Limit“ ve výpisu NRKI vyplývá, že žalovaný měl být schopen splácet úvěr ve výši , částka, . Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, do dne podání žaloby již ničeho více neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel. Taktéž se nedostavil k nařízenému jednání, k němuž byl předvolán.3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně a zasláním SMS kódu dne , datum, žalobkyni požádal a obě strany následně elektronicky podepsaly úvěrovou smlouvu, a to dle parametrů jak tvrdila žalobkyně shora, sazba RPSN (předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr) činila 94,39 % ročně (prokázáno listinami „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru č. , hodnota, “, „Dodatek č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. , hodnota, “, „Příloha č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr“, „Přihláška do pojištění“, „Technický popis uzavření smlouvy na dálku a jejího podpisu“, „Oznámení o schválení úvěru“ a „Předsmluvní formulář“). Žalovaný žalobkyni zaslal fotokopii svého občanského průkazu a svoji totožnost potvrdil SMS zprávou (prokázáno uvedenými fotokopiemi a záznamem o SMS komunikaci). Dne , datum, byla žalovanému částka úvěru , částka, vyplacena bezhotovostním převodem (prokázáno listinou „Doklad o vyplacení úvěru“). Žalovaný na úvěr uhradil , částka, před jeho splatností, a dále ničeho po zesplatnění (prokázáno listinou „Karta Klienta“). Dne , datum, žalobkyně zaslala žalovanému oznámení, že došlo k automatickému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě nesplacené části úvěru (prokázáno uvedenou listinou). K ekonomickým poměrům žalovaného v době uzavření smlouvy si od něj žalobkyně vyžádala potvrzení banky o mzdě připsané měsíčně na účet žalovaného ve dnech 8. 3., 9. 4. a , datum, ve výši , částka, , , částka, a , částka, (prokázáno výpisem , právnická osoba, ). Dále žalobkyně opatřila zprávu z registru SOLUS, kde ohledně žalovaného nebyl žádný záznam a výpis z Nebankovního registru klientských informací (NRKI), dle kterého bylo u žalovaného evidováno 6 finančních institucí s žádostí o úvěr, byla evidována částka expozice , částka, (dle připojené legendy se jedná o celkovou výši nesplacených závazků – zbývající částky kreditních karet, celkové čerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové zbývající částky splátkových operací), byla evidována částka „limit“ , částka, (dle připojené legendy se jedná o souhrn úvěrových rámců revolvingových produktů a kreditních karet již agregovaných v NRKI) a byl evidován dluh po splatnosti , částka, (prokázáno uvedenými listinami). V hodnocení klienta (žalovaného) uvedl blíže neoznačený zaměstnanec poskytovatele úvěru, resp. zprostředkovatel úvěru, že finanční potřeba činila , částka, , poskytnut byl úvěr , částka, , příjem žalovaného byl vyhodnocen částkou , částka, měsíčně ze zaměstnání, výdaje byly určeny částkou , částka, měsíčně (běžné výdaje – určeno částkou životního minima), , částka, (výdaje 2 dětí ve společné domácnosti - určeno částkou životního minima , právnická osoba, ve věku 15 až 26 let) a , částka, měsíčně (bydlení – nájemné, inkaso, dle sdělení žalovaného), na splátky jiných úvěrů měl žalovaný hradit , částka, , dále byla stanovena částka , částka, měsíčně jako rezerva na výdaje. Poskytovatel úvěr tak vyhodnotil, že žalovaný má k dispozici částku , částka, měsíčně na splátky úvěru (prokázáno uvedenou listinou). Obvyklá úroková míra v měsíci červenci 2024 u úvěrů na spotřebu (bez kontokorentů a kreditních karet) činila 9,02 % ročně (prokázáno statistickou sestavou , jméno FO, národní banky pro dané období). Žalobkyně vyzvala dne , datum, žalovaného, nechť do 15 dnů od odeslání výzvy uhradí dlužnou částku, v opačném případě žalobkyně svůj nárok uplatní soudně (prokázáno předžalobní výzvou k plnění a podacím archem).4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „z.s.ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je