15 C 353/2024-176 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobkyně se domáhala určení, že je dědičkou po zůstavitelce ze závěti. Tvrdila, že zůstavitelka , jméno FO, , narozená , datum, a zemřelá , datum, , dne , datum, vlastnoručně sepsala a podepsala závěť, v níž jí svůj majetek odkázala. Zákonná dědička – žalovaná – pravost a platnost této listiny popírala, soudní komisař v řízení o pozůstalosti uložil žalobkyni podat žalobu ve sporném řízení, jelikož její dědické právo bylo v řízení zpochybněno.2 Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Tvrdila, že předmětná listina z , datum, není platnou závětí zůstavitelky, protože nebyla dostatečně určitá, neobsahovala identifikaci osoby, která ji měla sepsat, a použité výrazy neodpovídaly zákonným požadavkům pro pořízení závěti. Namítala rovněž, že text ani podpis nebyly pravým rukopisem zůstavitelky, a zpochybňovala také způsobilost zůstavitelky závěť v dané době pořídit.3 Soud ve věci provedl dokazování listinami, vyslechl svědkyně , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , zadal zpracování znaleckých posudků a posudky obdržel.4 Po obdržení znaleckých posudků vzala žalobkyně žalobu zpět. Uvedla, že závěť nalezla mezi věcmi zůstavitelky, na jejím vzniku se nijak nepodílela, žalobu podala na základě výzvy uložené soudním komisařem. Listina se jí laicky jevila jako psaná rukou zůstavitelky; její obsah navíc odpovídal tomu, co jí zůstavitelka v minulosti sdělovala. Zůstavitelce i jejímu manželovi dlouhodobě pomáhala v každodenním životě a po jejich smrti se stará o jejich majetek i o splnění jejich posledních přání, včetně zajištění místa uložení jejich ostatků. Výsledek znaleckého posouzení ji lidsky zasáhl, rozhodla se jej však respektovat a řízení dále neprodlužovat. S ohledem na uvedené skutečnosti, zejména že jednala v dobré víře a na vzniku listiny se nepodílela, navrhla, aby soud při rozhodování o nákladech řízení zvážil použití § 150 o. s. ř.5 Ve vztahu k § 96 odst. 3 o. s. ř. judikatura dovozuje, že vážné důvody nesouhlasu se zpětvzetím žaloby zpravidla spočívají v tom, že žalovaný má právní nebo jiný legitimní zájem na tom, aby bylo o věci meritorně rozhodnuto; v tzv. sporném řízení je tento zájem zpravidla dán, jde-li o řízení, jež mohlo být zahájeno i na návrh žalovaného a jehož výsledkem je rozhodnutí mající povahu tzv. iudicium duplex (např. řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví), nebo tehdy, má-li meritorní rozhodnutí význam pro právní postavení žalované strany. To však platí pouze za předpokladu, že dosud nedošlo k platnému mimosoudnímu vyřešení věci dohodou účastníků či k dobrovolnému splnění uplatněného nároku žalovaným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu z 29. 6. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1507/2011. Soud tedy shledal nesouhlas žalované se zpětvzetím jako důvodný. Dokazování vskutku bylo již daleko, byli vyslechnuti svědci a zpracovány znalecké posudky. S ohledem na to, že výsledek řízení bude podkladem pro pozůstalostní řízení, je navíc zcela namístě, aby ve věci bylo rozhodnuto meritorně.6 Věc byla rozhodnuta bez nařizování dalšího jednání, v souladu s § 115a občanského soudního řádu, neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup.7 Věcně jde ve věci v prvé řadě o platnost holografní závěti. Holografní závětí se rozumí závěť pořízená v písemné formě bez svědků, kterou zůstavitel celou sepíše vlastní rukou a vlastnoručně podepíše; taková závěť má povahu soukromé listiny (§ 1533 o. z.; srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 20. 6. 2023, sp. zn. 24 Cdo 2012/2022, podle něhož „tzv. holografní závěť je soukromou listinou“).8 Dle § 1533 o. z. kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.9 V případě sporu o pravost soukromé listiny nese důkazní břemeno ten, kdo z této soukromé listiny vyvozuje pro sebe příznivé právní následky, tedy musí prokázat i pravost podpisu (§ 565 o. z.; srov. i rozsudek Nejvyššího soudu z 29. 3. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3169/2021, a usnesení Nejvyššího soudu z 20. 2. 2025, sp. zn. 24 Cdo 3607/2024).10 V listině předložené žalobkyní jako závěť zůstavitelky ze dne , datum, je uvedeno, že v případě, že se zůstavitelce něco stane, odkazuje svůj majetek , Jméno žalobkyně, , Datum narození žalobkyně11 Ze znaleckého posudku zpracovaného znalcem z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, , tituly před jménem, , jméno FO, pod číslem , č. účtu, , , Anonymizováno, dne , datum, soud zjistil, že podpis na listině označené a uložené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , Anonymizováno, , který znalec na originálu označil č. , Anonymizováno, , kategoricky není pravým podpisem zůstavitelky , jméno FO, , narozené , rodné přijmení, , datum, a zemřelé dne , datum, , jejíž srovnávací materiály měl znalec k dispozici. Sporný text na listině shora specifikované pravděpodobně nebyl vyhotoven pisatelkou srovnávacího materiálu, který byl znalci předložen žalobkyní jako autentický projev , jméno FO, , narozené dne , datum, a zemřelé dne , datum, .12 Výslech znalce strany nenavrhovaly.13 Znalecký posudek soud považuje za úplný, neboť závěry v něm uvedené jsou náležitě odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu, znalecký úkol byl v zadaném rozsahu vyčerpán. Znalec dále přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpj 41/1979, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 1/1981, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001). Ostatně nelze přehlédnout ani to, že znalec v průběhu znaleckého zkoumání žádal od soudu i stran sporu další srovnávací listiny, aby mohl přesvědčivě vysvětlit a vyslovit svůj závěr. I to svědčí o tom, že se vypořádal se všemi skutečnostmi, se kterými bylo třeba se vypořádat.14 Už na základě závěru plynoucího z tohoto posudku soud žalobu zamítl, neboť pravost závěti nebyla žalobkyní prokázána.15 Nebylo tedy třeba se už zabývat obsahovými náležitostmi závěti, kdy soud jen pro úplnost opakuje v souladu s tím, co uvedl při jednání, že by postupoval podle zásady „favor testamenti“ (§ 1494 odst. 2 o. z.), tedy listinu by vykládal tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele (viz usnesení Nejvyššího soudu z 25. 10. 2022, sp. zn. 24 Cdo 2122/2022), kdy ovšem k tomuto kroku nebylo možno s ohledem na výše uvedené přistoupit. Stejně tak by listina obstála z pohledu způsobilosti zůstavitelky k právnímu jednání v době sepisu listiny (viz posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ), nicméně i toto by bylo relevantní toliko v situaci prokázání pravosti podpisu.16 Při rozhodování o nákladech řízení soud neshledal důvody hodné zvláštního zřetele pro aplikaci § 150 o. s. ř. Soud z lidského hlediska naprosto chápe překvapení či zklamání žalobkyně nad výsledkem znaleckého zkoumání. Nemá rozhodně důvod nevěřit tomu, co ostatně vyplynulo i z dokazování, tedy že žalobkyně a zůstavitelka si byly velmi blízké. Nicméně pouhá lítost či obdobný postoj vůči procesně neúspěšné straně důvod hodný zvláštního zřetele nezakládá (srov. nález Ústavního soudu z 9. 5. 2023, sp. zn. III. ÚS 3517/22). Samotná skutečnost, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně pravosti holografní závěti, takový mimořádný postup sama o sobě neodůvodňuje. Žalobkyně mohla směřovat či sama iniciovat pořízení závěti zůstavitelkou ve formě veřejné listiny podle § 1537 o. z., procesně se pak nabízela možnost postupu dle § 127a o. s. ř., jakkoli si je soud vědom, že žalobkyně byla vázána poměrně krátkou lhůtou k podání žaloby. Ovšem předmětnou listinu měla k dispozici už dříve. Za této situace by moderace reprezentovala zohlednění procesního neúspěchu žalobkyně způsobem, který není přípustný.17 O nákladech řízení mezi účastnicemi tedy bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Účelně vynaložené náklady jsou u zcela úspěšné žalované představovány odměnou advokáta dle § 7 bod 5 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“) v rozsahu 6 úkonů po 3 700 Kč (převzetí věci, 2× účast při jednání dne 16. 4. 2025 a 9. 6. 2025, vyjádření k žalobě ze dne 26. 2. 2025, doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne 6. 5. 2025, stanovisko žalované ke znaleckým posudkům ze dne 12. 2. 2026), tj. celkem odměna 22 200 Kč. Dále paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 vyhlášky za výše specifikované úkony, tj. 6× po 450 Kč, tedy 2 700 Kč. Dále jsou náklady představovány cestovným 2 156,40 Kč (2× trasa , adresa, a zpět, délka trasy 148 kilometrů, průměrná spotřeba automobilu 4,3 l/100 km doložena technickým průkazem vozu) a náhradou za čas strávený na cestě k jednání soudu dle § 14 vyhlášky v rozsahu 2× 6 půlhodin po 150 Kč, tj. celkem 1 800 Kč. Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak náleží k výše uvedeným částkám suma představovaná daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad ve výši 6 060,15 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna zaplatit k rukám zástupce žalova