ECLI: ECLI:CZ:OSPU:2026:15.C.63.2026.1 Datum: 2026-05-29 Předmět: o 50 828 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 96 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb. náklady řízeníbezdůvodné obohacenílhůtynáhrada nákladů
O co šlo: o 50 828 Kč s příslušenstvím (§ 96 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb.)
1 Žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění: částky 15 000 Kč jako jistiny z titulu spotřebitelského úvěru poskytnutého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . jako původním věřitelem, úroku z prodlení v zákonné výši z této částky za dobu od 2. 1. 2025 do zaplacení, částky 11 620 Kč jako příslušenství této pohledávky, dále částky 12 000 Kč jako jistiny z titulu spotřebitelského úvěru poskytnutého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . jako původním věřitelem, úroku z prodlení v zákonné výši z této částky za dobu od 27. 12. 2024 do zaplacení a částky 12 208 Kč jako příslušenství této pohledávky. Tvrdil, že původní věřitel poskytl žalovanému na základě uvedených smluv peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit ve sjednané lhůtě, avšak tuto povinnost řádně a včas nesplnil, přičemž pohledávky z uvedených smluv byly následně postoupeny na žalobce.2 Žalobce vzal žalobu zpět, pokud jde o požadavek na zaplacení částky 11 620 Kč, částky 12 208 Kč, dále pokud jde o požadavek na zaplacení úroku z prodlení z částky 15 000 Kč za dobu od 2. 1. 2025 do 11. 2. 2026 a o požadavek na zaplacení úroku z prodlení z částky 12 000 Kč za dobu od 27. 12. 2024 do 11. 2. 2026, jakož i v rozsahu, v němž se domáhal úroku z prodlení v jiné výši než ve výši 11,5 % ročně od 12. 2. 2026 do zaplacení.3 Soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil dle § 96 odst. 2 o. s. ř.4 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.5 Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši uvedené v bodě odůvodnění, které se žalovaný zavázal splatit ve lhůtě stanovené touto smlouvou, tj. do 1. 1. 2025.6 Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo dále zjištěno, že původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši uvedené v bodě odůvodnění, které se žalovaný zavázal splatit ve lhůtě stanovené touto smlouvou, tj. do 26. 12. 2024.7 Na smlouvy je třeba na základě závěrů vyslovených Soudním dvorem Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C679/18, hledět jako na neplatné, neboť původní věřitel neposoudil úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele. V tomto ohledu žalobce reagoval částečným zpětvzetím žaloby a předmětem řízení zůstala toliko dlužná jistina a úrok z prodlení od dne následujícího po marném uplynutí lhůty v předžalobní výzvě.8 Žalobě bylo vyhověno za použití § 2991 občanského zákoníku (vydání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení v návaznosti na doručenou předžalobní výzvu, kdy uplynutím lhůty v ní uvedené se žalovaný dostal do prodlení s vrácením jistiny).9 O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Úspěch účastníků je v zásadě totožný – žalobce v rozsahu 50,2 % a žalovaný v rozsahu 49,8 % (v rozsahu představovaném zastavením řízení, které je procesním zaviněním žalobce). Při stanovování míry úspěchu přihlížel soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti vztahující se k posouzení samotného nároku i k příslušenství – viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010 a nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3070/14 ze dne 17. 1. 2017.10 Lhůty k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.