Okresní soud v Pardubicích 17 C 114/2026-30 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 4. 3. 2026 domáhala proti žalované zaplacení celkové částky 25 000 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že její právní předchůdce (společnost , právnická osoba, ) žalované v období od 25. 11. 2021 do 24. 8. 2022 poskytl celkem částku 25 000 Kč převodem na účet žalované č. , č. účtu, , když mezi účastníky probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Dopisem ze dne 13. 4. 2024 společnost , právnická osoba, žalované oznámila postoupení pohledávky za její osobou žalobkyni a zároveň žalovanou vyzvala k úhradě částky 34 055 Kč ve lhůtě tří dnů. Žalovaná do současné doby na dluh ničeho neuhradila.2. Aktivní legitimaci ve sporu prokázala žalobkyně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 4. 2024 a seznamem postupovaných pohledávek. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 13. 4. 2024.3. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 8. 6. 2026, když žalované byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 29. 5. 2026).4. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.6. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Potvrzeními o provedené platbě a sdělením , právnická osoba, . ze dne 24. 6. 2026 vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně žalované převedl za období od 25. 11. 2021 do 24. 8. 2022 na její účet č. , č. účtu, celkem částku 25 000 Kč.8. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, avšak tuto není schopna doložit. Potvrzeními o provedené platbě a sdělením , právnická osoba, ., bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta celkem částka 25 000 Kč. Žalovaná pak nejen neprokázala, ale ani netvrdila, že by existoval právní důvod, na základě kterého by jí daná částka náležela, či že by tuto částku žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci vrátila. Proto soud žalobnímu návrhu vyhověl a žalobkyni zároveň přiznal úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 000 Kč, odměnou advokáta za 1,5 úkonu právní pomoci po 300 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva) a za 1 úkon právní pomoci po 400 Kč (sepis žaloby) - § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 2 150 Kč.