20 C 227/2025-40 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky shora spolu se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdil, že mezi účastníky došlo dne 18. 12. 2024 k uzavření smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to distančním způsobem. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr do výše 77 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v pravidelným denních splátkách, první splátka byla splatná 17. 1. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat 11. 6. 2026. Při sjednávání smlouvy si zvolil i následující služby a uvedené poplatky - „klidné spaní“ - 69,54 Kč, „presto“ 165 Kč, informační sms servis za poplatek 13,44 Kč). Žalobce ověřoval úvěruschopnost žalovaného, když zjišťoval počet osob žijících ve společné domácnosti žalovaného, jejich společný příjem, výdaje, příjmy, které ověřoval, žalobce zjišťoval, zda se žalovaný nachází v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku apod., vycházel i z interní metodiky schválené ČNB a informací získaných od žalovaného, náhledem na jeho bankovní účet, výplatní pásky aj. Zjistil tak výši čistého měsíčního příjmu žalovaného 55 046 Kč, umožňující bezproblémové splácení úvěru. Žalovaný vyčerpal 18. 12. 2024 částku 5 000 Kč, na jistinu nesplatil ničeho. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobce smlouvu vypověděl, o čemž žalovaného informoval emailem z 18. 4. 2025. S úhradou celého úvěru se do prodlení žalovaný dostal dne 19. 4. 2025. Nesplacená pohledávka za žalovaným se skládá z jistiny 4 999,96 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 99,50 Kč, poplatku za službu „klidné spaní“ 69,54 Kč, poplatku za službu „presto“ 165 Kč a za službu „informační SMS servis 13,44 Kč a smluvního úroku 6 374,76 Kč. Žalovaný dostal do prodlení se splacením denní splátky splatné 17. 1. 2025 a žalobce je tak oprávněn požadovat po něm smluvním pokutu 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, avšak požaduje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení, tj. 61,52 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána 8. 9. 2025. V případě, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadoval žalobce úhradu části jistiny z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 8. 12. 2025 vyzval soud žalovaného, aby se do 15 dnů vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání a současně jej poučil, že pokud ve stanovené lhůtě vyjádření neobdrží, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo doručeno žalovanému dne 9. 1. 2026 do vlastních rukou. Na výzvu soudu žalovaný nereagoval, k věci ani k žalobě se vůbec nevyjádřil, proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání postupem dle § 115a) o.s.ř. Žalobce svůj souhlas s tímto postupem vyjádřil již v žalobním návrhu.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ničeho nesporoval, celé řízení byl pasivní.4. Soud měl prokázáno smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , BankID výpisem, metodikou posuzování úvěruschopnosti, informacemi pro spotřebitele, předpisem denních splátek, autorizací ověření totožnosti, přehledem bankovních transakcí, výpisem o posouzení úvěruschopnosti, listinou – identifikované příjmy, všeobecnými podmínkami, údaji o poskytovateli úvěru, souhlasem o zpracování údajů, že žalobce uzavřel se žalovaným uvedenou smlouvu dne 18. 12. 2024, v níž se zavázal poskytnout a poskytl žalovanému úvěr až do výše 77 000 Kč. Žalovaný čerpal tento ve výši 5 000 Kč dne 18. 12. 2024. Žalovaný se zavázal splácet úvěr tak, že splatnost první denní splátky byla k 17. 1. 2025, poslední den trvání smlouvy byl 11. 6. 2026, úroková sazba byla sjednána na 1,066 % denně. Poplatek za vyplacení tranše úvěru činil 1,99 % z čerpané částky, poplatek za „klidné spaní“, poplatek „presto“ 165 Kč a poplatek za informační servis. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného bylo vycházeno z jeho ověřeného čistého příjmu 55 046 Kč měsíčně, když spotřebitel uvedl čistý příjem 35 000 Kč, z tvrzených výdajů na půjčky 5 000 Kč měsíčně, na bydlení 4 700 Kč měsíčně, dále bylo vycházeno z výdajů nezbytných 0 Kč a zbytných 2 000 Kč. Žalovaný měl žít v dané době sám. Při výpočtech byla ponechána rezerva 500 Kč, minimální výdaje byly stanoveny na 9 960 Kč a počítáno tak bylo s disponibilním příjmem 24 800 Kč. Dle žalobce byl žalovaný úvěruschopný. Trvalé bydliště žalovaného bylo uvedeno ve smlouvě v , adresa, , jiná adresa kromě e-mailové uvedena nebyla.5. Výzvou k úhradě ve formě e-mailu ze dne 18. 4. 2025 byl žalovaný na email uvedený ve smlouvě (, e-mail, ) vyzván k úhradě dlužné částky 12 308,72 Kč celkem.6. Dopisem zástupkyně žalobce ze dne 29. 8. 2025 bylo prokázáno, že žalovaný byl na adresu uvedenou ve smlouvě vyzván úhradě 12 334 Kč do tří dnů a k úhradě nákladů právního zastoupení 4 646 Kč do tří dnů s upozorněním na možné soudní řízení. Dle potvrzení tato byla žalovanému odeslána 2. 9. 2025.7. Výpisem z běžného účtu žalovaného soud zjistil počáteční zůstatek na jednom účtu k 31. 8. 2024 a konečný zůstatek k 3. 9. 2024, který byl vždy 0 Kč, a počáteční zůstatek na spořícím účtu k 31. 3. 2024 činil 0 Kč a konečný k 17. 12. 2024 činil 700 Kč, na dalším spořícím účtu žalovaného bylo též vždy 0 Kč. Soud dále zjistil, že žalovaný kartou platil částky 100 – 200 Kč i několikrát denně u sázkových kanceláří (Fortuna, Tipsport, Betano, Chance, , právnická osoba, , Bouvercasino aj.). žalovanému stokorunové částky zasílaly fyzické osoby - např. , jméno FO, , , jméno FO, , , právnická osoba, celkem 1 580 Kč, v 12/2024 , jméno FO, celkem 1 582 Kč každá), částku cca 50 000 Kč mu v několika částkách zaslal V 4/2024 , jméno FO, . Dne 12. 12. 2024 obdržel na účet žalovaný částku 3 000 Kč od ThePay, což je známý poskytovatel úvěrů a půjček.8. Dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že poskytne úvěrovanému na jeho požádání finanční prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.9. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Dle § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Dle § 588 věta prvá Obč.Z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Dle § 2993 věty prvé Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.12. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které žalovaný obdržel peněžité prostředky ve výši 5 000 Kč, které se zavázal splácet je spolu se sjednanými poplatky, a to v denních splátkách. Žalovaný neuhradil ničeho.13. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská, v níž žalobce vystupuje v postavení podni