23 C 227/2025-33 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou dne 16. 9. 2025 na žalovaném zaplacení celkové částky 26 335 Kč zahrnující jistinu 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč ve výši 12,75 % ročně od 19. 8. 2024 do zaplacení a částku 11 335 Kč (úrok, poplatky, smluvní pokuta). Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně spol. , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , jako původní věřitel (úvěrující) uzavřela se žalovaným (dlužník – úvěrovaný) dne 19. 7. 2024 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Finanční prostředky (úvěr) byl čerpán (vyplacen) žalovanému. Úvěr však nebyl řádně splácen, proto přistoupil úvěrující k jeho zesplatnění, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně nárokovala dále částku 225 Kč představující řádný úrok, částku 2 700 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru, částku 800 Kč představující platby za sms a emailové upomínky, částku 700 Kč představující poplatek za administraci prodlení, částku 1 000 Kč představující poplatek za písemné upomínky, částku 5 910 Kč představující smluvní pokutu (0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru). Žalobkyně získala pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaný přes písemnou předžalobní upomínku ze dne 24. 7. 2025 dlužnou částku neuhradil.2. V návaznosti na výzvu soudu k doložení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dne 3. 11. 2025, tedy ještě před zahájením jednání ve věci samé, vzala žalobkyně svoji žalobu v části zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 19. 8. 2024 do zaplacení, částky 225 Kč (řádný úrok), částky 2 700 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru), částky 800 Kč (za sms a emailové upomínky), částky 700 Kč (poplatek za administraci prodlení), částky 1 000 Kč (poplatek za písemné upomínky), částky 5 910 Kč (smluvní pokutu). Proto soudu postupem dle § 96 o.s.ř. v této části řízené zastavil usnesením ze dne 21. 11. 2025 č.j. 23 C 227/2025-27. Předmětem řízení tak zůstala pouze jistina ve výši 15 000 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa trvalého pobytu dle registru obyvatel (CEO).4. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a o.s.ř., neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.5. Podle § 2395 o.z, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru – z.s.ú.) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.10. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Po provedeném dokazování měl soud prokázán následující skutkový stav.13. Ze Smlouvy o úvěru, výpisem z účtu, transakční historií, smlouvou o postoupení pohledávky (vč. seznamem pohledávek), oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínkou bylo zjištěno, že spol. , právnická osoba, ., jako původní úvěrující uzavřela se žalovaným jako úvěrovaným dne 19. 7. 2024 Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 15 000 Kč. Úvěr byl žalovaným čerpán, následně však nebyl řádně splácen, proto přistoupil úvěrující k jeho zesplatnění. Žalobkyně nárokovala vedle jistiny dále částku 11 335 Kč zahrnující úroky, poplatky, smluvní pokuta. Žalobkyně získala pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaný dluh přes písemnou předžalobní upomínku neuhradil. Po výzvě soudu (doložit zkoumání úvěruschopnosti) vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a nárokovala již pouze jistinu 15 000 Kč.14. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu.15. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pro právní předchůdkyni žalobkyně proto v souladu s § 433 o. z. platí, že jako podnikatelka vystupující vůči žalovanému v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle § 75 a § 76 zákona o spotřebitelském úvěru byla právní předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatelka úvěru povinna provozovat svou činnost s odbornou péčí a se žalovaným jako spotřebitelem jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele. Současně bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně (§ 86 a § 87) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jímž se v této věci právní vztahy řídí, vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou slabší strany. Při jeho výkladu je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, a je tak vůči poskytovateli při uzavírání smlouvy z