8 C 11/2026-51 – Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2025 domáhala proti žalované zaplacení částky 135 085,86 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, . uzavřela se žalovanou dne 31. 5. 2022 smlouvu o , právnická osoba, č. , hodnota, , podle níž se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 160 000 Kč a žalovaná se zavázala, že tento úvěr splatí v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 3 015 Kč, splatných vždy k 15. dni v měsíci spolu se smluvním úrokem ve výši 13,99 % ročně, s měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 236 Kč a dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. Žalovaná však porušila své povinnosti úvěr řádně splácet, dostala se do prodlení, proto úvěrující banka přistoupila dne 31. 1. 2025 k zesplatnění dluhu. Žalobkyně nabyla pohledávku postoupením podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 7. 2025, přičemž úvěrující banka svoji pohledávku nejprve postoupila dne 24. 6. 2025 společnosti I-Xon a.s. a tato společnost pak pohledávku postoupila žalobkyni. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující banka před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, rovněž s využitím bankovních a nebankovních registrů i kontrolou veřejných databází, přičemž nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 133 669,86 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 11 195,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 484,85 Kč a s dlužnými poplatky za pojištění za měsíce srpen až prosinec 2024 a leden 2025 v celkové částce 1 416 Kč.2. Usnesením č.j. , spisová značka, ze 9. 2. 2026 dne vyzval soud žalovanou, aby se do 10 dnů vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, a současně ji poučil, že pokud ve stanovené lhůtě vyjádření neobdrží, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Ve stanovené lhůtě žalovaná nevznesla námitky proti navrženému postupu, s nímž žalobkyně souhlasila již v žalobě, proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání postupem dle § 115a o.s.ř.3. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.4. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Podle § 86 odst. 1 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Po provedeném dokazování měl soud prokázán následující skutkový stav: smlouvou č. , hodnota, ze dne 27. 9. 2021 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná sjednaly smlouvu o spotřebitelském úvěru „o , právnická osoba, “ bez smluveného účelu v celkové výši 160 000 Kč s roční úrokovou sazbou 13,99 % a pojištěním ve výši 236 Kč měsíčně. Úvěr měl být splacen do 27. 9. 2031 ve splátkách po 3 015 Kč měsíčně, počínaje měsícem říjnem 2021 a dále vždy k 15. dni v měsíci bankovním převodem. Úvěr byl poskytnu na žalovanou označený účet vedený úvěrující bankou č. , č. účtu, .8. Z žádosti o poskytnutí informací o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná je vdaná, bydlí v nájmu, má úplné střední vzdělání, je zaměstnaná na trvalý pracovní poměr jako manuální pracovník ve zpracovatelském průmyslu od června 2016. Podle prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti činil čistý měsíční příjem žalované částku 21 770 Kč, náklady 7 490 Kč měsíčně ke dni 27. 5. 2022. Rodina žalované v té době pobírala příjem od , právnická osoba, ve výši průměrně 18 472 Kč měsíčně a dále příjmy od Kiekert , právnická osoba, . průměrně 22 378,33 Kč měsíčně. Závazky byly zjištěny ve výši 1 324 Kč měsíčně. Dále proběhlo ověření v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku bez záznamu, v registrech NRKI a z údajů z bankovních výpisů nebylo u klienta identifikováno riziko exekuce. Po zohlednění verifikovaných výdajů poskytovatel dospěl k závěru, že klient bude schopen úvěr splácet.9. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovanou dne 24. 6. 2025 společnosti I-Xon a.s., tato společnost pak smlouvou ze dne 8. 7. 2025 postoupila pohledávku žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisy ze dne 12. 8. 2025 na adresy žalované v České republice a v Bulharsku. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána dopisy z téhož data.10. Citovaná skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu uvedeného ustanovení § 2395 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně se jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované v její prospěch peněžní částku ve výši 160 000 Kč a tuto částku také poskytla. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se smluvenými úroky a poplatky za pojištění. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla dostatečné prověření úvěruschopnosti žalované ve smyslu § 86 odst. 1 ZSÚ, když údaje o jejích příjmech a výdajích zjistila nejen z prohlášení žalované, ale z účtu, který na jméno žalované vedla. To, že byla úvěruschopnost řádně prověřena osvědčuje i skutečnost, že žalovaná déle než rok úvěr řádně splácela. Protože žalovaná úvěr splácet přestala, porušila podstatným způsobem své smluvní povinnosti a ocitla se v prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala zaplacení jak dlužné jistiny, tak i příslušenství. Žalobkyně nabyla pohledávku postoupením. Na základě uvedených skutečností soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni částku 135 085,86 Kč na jistině úvěru spolu se smluvenými úroky a zákonnými úroky z prodlení, jejichž výše vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 404 Kč a dále odměnou advokáta za 3 úkony po 6 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání návrhu ve věci samé) dle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění, dále paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony po 450 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky a 21 % DPH, neboť zástupkyně žalobkyně je plátkyní této daně.12. Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní postupem dle § 160 o.s.ř. s přihlédnutím k výši dlužné částky a zejména době prodlení s jejím plněním.