6 C 146/2020 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalovanému byla poskytnuta potřebná lékařská péče a ošetření v protialkoholní záchytné stanici. Za pobyt a ošetření žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady a žalovaný svůj dluh uznal. I přes výzvu žalobce žalovaný dluh dosud neuhradil. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovanému byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Podle osobního účtu pacienta žalobkyně ošetřila žalovaného v záchytné stanici VN [obec] v době od [datum] do [datum], za což byla vyúčtována žalovaná částka (jednotková cena [částka] za 1 záchyt) se splatností 8 dnů. Žalovaný uznal co do důvodu a výše tento dluh a zavázal se jej zaplatit do 8 dnů od vystavení uvedeného dokladu. Podle potvrzení o poskytnutí záchytu byla zjištěna hladina alkoholu v krvi 3,12 promile. Dále byla doložena upomínka k úhradě dlužné částky adresovaná žalovanému. Podle § 89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu a výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl ošetřen v záchytné stanici žalobkyně, dosud však neuhradil vzniklé náklady (nebylo tvrzeno, ani prokázáno nic jiného) a proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit, a to (z důvodu prodlení žalovaného) vč. úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].