6 C 199/2020-65 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka] s odůvodněním, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací vč. kupních smluv na zařízení a dohod o splátkách ceny zařízení. Žalovaný svou platební povinnost řádně nesplnil a dluží žalovanou částku. 2. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil. 3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovanému byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou (zásilka byla vložena do schránky žalovaného dne [datum]. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. 4. Na základě listinných důkazů doložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav věci (§157 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, a to dne [datum] smlouvu [číslo], dne [datum] smlouvu [číslo], dne [datum] smlouvu [číslo] a dne [datum] smlouvu [číslo]. Žalovaný dále s žalobkyní uzavřel kupní smlouvu na zařízení a dohodu o splátkách ceny zařízení, a to dne [datum] ve smlouvě [číslo] a dne [datum] ve smlouvě [číslo]. Těmito smlouvami bylo zakoupeno zboží zn. Huawei P10 lite Black za kupní cenu [částka] (uhrazená cena při převzetí zařízení [částka], sjednané splátky 24 x [částka]) a zn. SONY XPERIA Z5 COMPACT za kupní cenu [částka] (uhrazená cena při převzetí zařízení [částka], sjednané splátky 24 x [částka]). Žalovaný řádně neplnil povinnosti z výše uvedených smluv, když nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování za období od [datum] do [datum] a dluží tak žalovanou částku ve výši [částka]. Jedná se o dlužné platby třetím stranám a splátky kupní ceny zařízení. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil, ani neprokázal úhradu této částky. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu mj. předžalobní výzvou ze dne [datum]. 5. Z takto zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Podle § 64 odst. 1 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Z ustanovení § 2079 a násl. o. z. pak vyplývá z kupní smlouvy povinnost prodávajícího odevzdat kupujícímu věc, která je předmětem koupě, a povinnost kupujícího, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle výsledků dokazování byly mezi účastníky uzavřeny smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací a kupní smlouvy ke koncovým zařízením, žalovaný však řádně neplnil svou platební povinnost v žalované částce. Soud proto shledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl vč. požadovaného příslušenství (§ 1970 o. z.). K zaplacení byla stanovena obecná třídenní lhůta od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Ustanovení § 14b vyhlášky soud aplikoval na výpočet nákladů řízení, neboť žalobkyně se podobných nároků vůči dlužníkům domáhá opakovaně a na základě převážně shodných skutkových tvrzení, pouze s rozdílnými údaji o uzavřených smlouvách, částkách a lhůtách, a lze je tak považovat za ustálený vzor.