13 C 86/2022-58 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Sokolově dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím a nákladů tohoto řízení z titulu škody vzniklé žalobkyni. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že v rámci pracovního poměru s žalovaným poskytla žalovanému daňové zvýhodnění na nezletilé dítě za období od [datum] do [datum], čímž žalovaný přijal za toto období souhrnnou částku 5.585 Kč. Důsledkem daňové kontroly žalobkyně zjistila, že žalovaný v daném období nesdílel společnou domácnost s matkou dítěte [jméno] [příjmení], ani s nezletilým dítětem samotným. Na základě této skutečnosti žalobkyně zjistila, že daňové zvýhodnění, které žalovaný získal za výše uvedené období, získal neoprávněně a jedná se tak o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Zároveň byla žalobkyně povinna Finančnímu úřadu uhradit částku 1.116,98 Kč představující penále za výše uvedené neoprávněné zvýhodnění. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně dne [datum] vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 6.701,98 Kč, přičemž ten ničeho neuhradil a jeho pracovní poměr k žalobkyni byl k datu [datum] ukončen. Vzhledem k místě trvalého pobytu žalovaného byla věc postoupena místně příslušnému soudu (zdejšímu soudu), a to usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 11. 2. 2022, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci se konalo dne [datum] jednání, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Soud provedl dokazování listinnými důkazy (výzva k úhradě ze dne [datum], prohlášení poplatníka daně, prohlášení, odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru, protokol o projednání zprávy o daňové kontrole, rozhodnutí odvolacího finančního ředitelství [obec]) a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný podepsal u žalobkyně v rámci pracovního poměru prohlášení poplatníka pro rok 2014, ve kterém uvedl, že sdílí společnou domácnost se svou družkou [jméno] [příjmení] a jejich společným dítětem - nezl. [jméno] [příjmení], narozenou [datum]. Současně s tímto žalovaný doložil čestné prohlášení družky potvrzující toto tvrzení. Na základě této skutečnosti žalovaný uplatnil daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve společné domácnosti a žalobkyně mu poskytla daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve výši 5.585 Kč za období od 04/ 2014 do 08/ 2014 (1.117 Kč za jeden měsíc). Následnou daňovou kontrolou bylo zjištěno, že žalovaný nevedl společnou domácnost s družkou a společným dítětem, když družka žalovaného doložila Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště [obec] žádost o vyloučení žalovaného ze společně posuzovaných osob v období od [datum] do [datum]. Finanční úřad pro Karlovarský kraj, územní pracoviště [obec] proto dne [datum] vydal dodatečný platební výměr na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti č.j. 719004/18/2407-50521-405131, kterým ve spojení s rozhodnutím Odvolacího finančního ředitelství v [obec] č.j. 12061/20/5200-10421-701962 ze dne 21. 3. 2020 uložil žalobkyni povinnost částku 5.585 Kč a 1.116,98 Kč představující penále zaplatit. Žalobkyně tuto svou povinnost splnila a následně vyzvala žalovaného, nechť částku 6.701,98 Kč uhradí, jelikož se na jeho straně jedná o bezdůvodné obohacení ve výši 5.585 Kč a povinnost škůdce nahradit škodu ve výši 1.116,98 Kč. Žalovaný ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] nic neuhradil. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2910 věta první o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný důsledkem mylně vyplněného prohlášení poplatníka získal od žalobkyně částku 5.585 Kč, představující daňové zvýhodnění na dítě žijící ve společné domácnosti. Vzhledem k tomu, že tomuto neodpovídala realita věci, což bylo prokázáno šetřením Finančního úřadu, došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného, které je ze zákona povinen vrátit. Žalobkyně nadto byla povinna uhradit za žalovaného penále ve výši 1.116,98 Kč, které na straně žalobkyně představují škodu, kterou je žalovaný taktéž povinen nahradit z důvodu zásahu do absolutního práva žalobkyně (práva vlastnického). Z obsahu spisu a provedených důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaný včas splnil svou platební povinnost a proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit, a to (z důvodu prodlení žalovaného) vč. úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. (výrok I.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7.534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.701,98 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.400 Kč ve výši 1.134 Kč (výrok II.) Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).